Zobrazují se příspěvky se štítkemdobrodružný. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdobrodružný. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 15. prosince 2020

Přepadení (1939)

Stagecoach
USA

režie: John Ford
scénář: Dudley Nichols, Ben Hecht

hrají: Claire Trevor, John Carradine, John Wayne
viděno 15.12.2020

Provizorně, musím se ještě zamyslet nad tím, jestli mi to vadí politicky/ideologicky, nebo jestli mám jenom óchat a áchat nad tím, jak jsou Claire Trevor a John Carradine krásní. Ale sleduji teď hodně indigenous umělců, tak mi to asi vadí.

čtvrtek 20. února 2020

Pí a jeho život (2012)

Life of Pi
USA/Tchaj-wan/Velká Británie/Kanada

režie: Ang Lee
scénář: David Magee + Yann Martel (kniha)

hrají: Suraj Sharma, Irrfan Khan, Adil Hussain
viděno 20.2.2020

Nesmyslný film. Nechápu, jak baron Prášil souvisí se survivalem a božským dotekem, tedy alespoň ne tak, jak to tito tvůrci předkládají. Zdá se mi, že je to ten druh filmu, který ztratí veškerou svou hodnotu, jakmile se lidé začnou obdivovat nějaké jiné atrakci, a takové filmy... no prostě nemají smysl.

středa 22. ledna 2020

Vzpoura na lodi Bounty (1935)

Mutiny on the Bounty
USA

režie: Frank Lloyd
scénář: Margaret Booth, Jules Furthman, Carey Wilson, Talbot Jennings + Charles Nordhoff, James Norman Hall (kniha)

hrají: Charles Laughton, Clark Gable, Franchot Tone
viděno 22. 1. 2020

Neřekla bych, že používání titulkových karet značí neobratnost při přechodu z němého na zvukový film, ale spíš nezkušenost/bezradnost při adaptaci knižní předlohy do filmového jazyka. Za mě je dobře, když dialogy fungují jako pomocník vykreslování charakterů postav a nikoliv jako posuvníky děje. Románová struktura je zkrátka jiná než "tradiční" filmový oblouk, a vlastně mi přijde, když si tak vzpomenu na desítky (a možná stovky) svých komentářů k různým adaptacím, že spíš menšina (hollywoodských) scénáristů si to umí uvědomit a dokáže zpřeházet (nikoliv) osekat knižní příběh tak, aby bezchybně fungoval i na plátně.

Jinak je to samozřejmě maso. Zajímalo by mě, jaké to bylo vidět Vzpouru v době svého vzniku. Docela jsem se napřemýšlela, jestli by někdo z herců uspěl/prošel i v dnešní době, jestli by se některý z jejich výkonů dal označit za nadčasový. Ačkoliv jeho postava nejvíc vypadá jako karikatura, tak bych řekla, že by se to snad dalo říct o Charlesi Laughtonovi. Ti druzí dva byli spíš jen panáci. 

(Neznám knihu ani žádnou jinou adaptaci.)

pondělí 20. ledna 2020

Šanghajský expres (1932)

Shanghai Express
USA

režie: Josef von Sternberg
scénář: Jules Furthman

hrají: Marlene Dietrich, Clive Brook, Anna May Wong
viděno 20. 1. 2020

Sákra, Anna May Wong byla taky pěkná bohyně, ačkoliv na ni myslím kvůli Marlene všichni zapomínají. V podstatě mě tam ten "romantický" příběh rušil, stačila by mi politická tíseň. Paní s pejskem jsem chtěla dát ránu pěstí. Tak zní můj erudovaný názor.

čtvrtek 21. února 2019

Vzpomínky na Afriku (1985)

Out of Africa
USA

režie: Sydney Pollack
scénář: Kurt Luedtke + Karen Blixen (kniha), Judith Thurman (kniha), Errol Trzebinski (kniha)
hrají: Meryl Streep, Klaus Maria Brandauer, Malick Bowens
viděno 21. 2. 2019

-"This Chief says: British can read and what good has it done them?"

(Malick Bowens!) Ale jinak nechápu smysl takových filmů, respektive vůbec nevím, co si o nich myslet/jestli tím chtěl básník něco říci.



pátek 11. ledna 2019

Toy Story 3: Příběh hraček (2010)

Toy Story 3
USA
režie: Lee Unkrich
scénář: Michael Arndt
hrají: Tom Hanks, Tim Allen, Joan Cusack
viděno 11.1.2019

Už na druhém díle mi podvědomě asi nejvíc vadilo, jakým způsobem se hračky vyrovnávají s tím, že "jejich" děti rostou a jednou už si s nimi nebudou hrát. A samozřejmě třetí film si z toho udělá hlavní téma a ještě to obrátí do úplně šílené patologie, kdy i desetiletí staré hračky pořád budou vyčítat svému majiteli normální zdravý vývoj a udělají všechno pro to, aby ho zmanipulovaly a zaklely do věčného dítěte navždy. Sice to nakonec zvrtnou do dejme tomu přijatelného poselství, že důležitější je to přátelství, které mají mezi sebou, ale i tak nějak nemůžu tvůrcům odpustit, že do svých "roztomilých" postaviček ukrývají emocionálně upírské bestie a ještě se tváří, že to je v pořádku a že to je vina dětí, že děti stárnou a hračky ne.

Toy Story 2: Příběh hraček (1999)

Toy Story 2
USA
režie: Ash Brannon, John Lasseter, Lee Unkrich
scénář: Andrew Stanton, Rita Hsiao, Doug Chamberlin, Chris Webb
hrají: Tom Hanks, Tim Allen, Joan Cusack
viděno 11.1.2019

Oproti prvnímu filmu jsem si tady nějak víc uvědomovala, jak mě celkem štvou ty random hudební čísla rozprostřená skrz příběh. Jinak šlo tedy všechno jedním okem dovnitř, druhým ven.

neděle 30. prosince 2018

Toy Story: Příběh hraček (1995)

Toy Story
USA
režie: John Lasseter
scénář: Joss Whedon, Andrew Stanton, Joel Cohen, Alec Sokolow
hrají: Tom Hanks, Tim Allen, Don Rickles
komentář 30.12.2018

Nevím, no. Když jsem film viděla jako dítě, tak mě vůbec nebavil, a teď jako dospělému mi přijde, že Příběh hraček ani není moc dělaný pro děti, spíš pro dospělé posedlé nostalgií, což nejsem, takže mě to taky nebaví. Takže jsou to ve výsledku dvě dobré Buzzovy hlášky a potom čekání na nevyhnutelný happy end.

středa 19. prosince 2018

Gladiátor (2000)

Gladiator
USA/Velká Británie
režie: Ridley Scott
scénář: David Franzoni, John Logan, William Nicholson
hrají: Russell Crowe, Joaquin Phoenix, Connie Nielsen, Oliver Reed
viděno 19.12.2018

Film jsem neviděla v době vzniku, ale teď můžu s klidem říct, že úplně šíleně zestárl. Ani původní "meč a sandály" filmy mě nijak zvlášť neberou, respektive údiv z kinematografie si představuji jinak než jako snahu filmařů postavit co největší kulisy, a Gladiátor není schopen projevit jakoukoliv reflexi, posun či sebeuvědomění oproti svým předchůdcům. 

Ten recyklovaný soundtrack je pěkná ostuda (i když si samozřejmě uvědomuji, že technicky vzato Piráti z Karibiku vyšli později a tím pádem jsou oni ti vykrádači, ale obecně mi pirátský soundtrack přijde slavnější a znám tu hudbu lépe, ostuda tak prostě padá na Zimmera a Badelta a je jedno, kvůli kterému filmu), plus podle dalších rozčílených fanoušků hudby kopíruje ještě alespoň tři další skladatele: Morriconeho, Holsta a Goreckiho. 

Navíc se film příšerně vleče, nedovedu si představit, jaké rozhodnutí vedlo k vydání prodloužené verze, která filmu rozhodně víc ubírá než přidává. Začínám mít podezření, že Ridley Scott kromě prvního Vetřelce nenatočil žádný film, za který by si zasloužil status legendárního režiséra. 

P.S.: Oliver Reed je bůh, Tommy Flanagan je cool, Joaquin Phoenix tady vypadá a mluví úplně přesně jako Jonathan Rhys Meyers a proč má David Hemmings v každém filmu to rozcuchané špičaté obočí? 

P.P.S.: Aha, tak po krátkém výzkumu jsem zjistila, že je tak nosil v osobním životě běžně a nebyla to maškaráda pro film, proto je tak má tady i v Equilibriu a jinde.

středa 2. května 2018

Avengers: Infinity War (2018)

USA
režie: Anthony Russo, Joe Russo
scénář: Christopher Markus, Stephen McFeely + Stan Lee (komiks), Jack Kirby (komiks), Don Heck (komiks)

hrají: Robert Downey Jr., Chris Evans, Scarlett Johansson, Tom Holland,
viděno 2. 5. 2018

Fuck fuck fuck.


pátek 5. ledna 2018

Zloděj z Bagdádu (1924)

The Thief of Bagdad
USA

režie: Raoul Walsh
scénář: Lotta Woods, Douglas Fairbanks (jako Elton Thomas)

hrají: Douglas Fairbanks, Julanne Johnston, Sôjin Kamiyama
komentář ze dne 5. 1. 2018

"Happiness must be earned."

Tomu říkám cesta hrdiny, panečku. Douglase Fairbankse jsem před Zlodějem nikde pořádně neviděla a teď jsem tedy nestačila zírat. Jeho fyzické herectví vytváří tak hmatatelnou, zajímavou a sympatickou postavu, až z toho srdce plesá. Trochu s ním stojí i padá celý film a možná proto se ty pasáže, kdy se film soustředí na ostatní nápadníky, mírně táhnou. Ale jakmile je na scéně on, je to jízda. Z příšerek se mi zvlášť líbil děsivý oživlý strom a potom podvodní kuběny, lákající zloděje k sobě do sluje. A vůbec výprava a kostýmy stály za to. Pro zdobené lucerny z paláce a chalífův průsvitný vyšívaný plášť bych okamžitě našla upotřebení.

Co se tedy týče epické orientální podívané, tak za mě Raoul Walsh strčí Griffithe hravě do kapsy. Sice taky prezentuje bělochy jako hrdiny a příslušníky menšin jako padouchy, ale aspoň neprohlašuje, že k tomu všichni byli takto předurčeni.


sobota 11. listopadu 2017

Avatar (2009)

USA/Velká Británie
režie, scénář: James Cameron
hrají: Sam Worthington, Zoe Saldana, Michelle Rodriguez
komentář ze dne 11. 11. 2017

Původně jsem měla připravené poznámky pro velmi dlouhý a podrobný seznam všeho, co mě na filmu štvalo, ale potom jsem si pustila VALL-I-ho, pobrečela si, uvědomila si, že jsou to vlastně stejné filmy a že tam, kde Andrew Stanton udělal všechno dobře, udělal James Cameron všechno špatně, a že já, jakožto divák, samozvaný kritik a trochu i člověk bych neměla věnovat takovou péči nenávistným věcem a raději si spokojeně brečet u toho, co za to stojí. Takže se omezím na tu nejzákladnější Cameronovu chybu, a tou je samozřejmě scénář. Protože špatný scénář je jediná odpověď na otázku, jak se mi může nelíbit film o dvou mých oblíbených tématech: 1. "People, what a bunch of bastards." a 2. "Naše civilizace je odsouzena k zániku."

Kdyby byl Cameron schopen sestavit funkční dramatický a emocionální oblouk, tak by se dalo všechno špatné nebo povrchní opominout nebo odpustit. Jenomže Jakův příběh není poctivě vystavěn a autor se spoléhá na nejhorší berličky typu "trénovací montáž" (jediná trénovací montáž, kterou uznávám, je "relax, zabij malajského ministra" ze Zoolandera, jinak je to vždycky známka tvůrčí bezradnosti) nebo vysvětlovací voice-over. A proto je místo zapomínání a odpouštění špatného i to něco dobré na tomto filmu spíš ponížené a bezradné. Takže sbohem a šáteček a zatímco Cameron vykašle čtyři další filmy (was?!), tak já se znovu sedmkrát podívám na Divokou planetu a Princeznu Mononoke.

středa 18. října 2017

Kniha džunglí (2016)

The Jungle Book
USA/Velká Británie
režie: Jon Favreau
scénář: Justin Marks + Rudyard Kipling (kniha)

hrají: Neel Sethi, Bill Murray, Ben Kingsley
viděno 18. 10. 2017

Největší odvahou takto vizuálně pojatého světa by bylo, kdyby se zvířata chovala zcela jako zvířata a tedy kdyby nemluvila. (A nepřecházela spontánně do jazzových popěvků, wtf?!) Když už realismus, tak pořádný. Nejvíc působivé stejně byly ty momenty, které se obešly bez dialogu (pomoc slonům, posedlost ohněm). Žvatlavé proslovy, komické karikatury a vysvětlující rozhovory ponižují úroveň filmu, který by bez toho mohl být jako rána mezi oči v tom dobrém slova smyslu.

Pamatuji si, že jako dítěti se mi ve filmech, i těch primárně zaměřených právě na mladé publikum, nejvíc líbily "strašidelné, kruté a opravdové" věci a byla jsem schopná leccos chápat a sama si vysvětlit. Takže když už vidím takhle badass příběh o zvířatech z džungle, tak div neroním slzy nad promarněnou příležitostí vyprávět opravdu o zvířatech z džungle, třeba i s tím vysvětlujícím voiceoverem, kdyby na tom studio z důvodů srozumitelnosti moc trvalo, ale aby komunikace mezi hrdiny probíhala autenticky jejich vlastní, realistickou řečí.

A na závěr musím oznámit, že kvituji s povděkem myšlenkový přístup režiséra Favreaua: "In Kipling's time, nature was something to be overcome. Now nature is something to be protected."


pátek 13. května 2016

Strážci Galaxie (2014)

Guardians of the Galaxy
USA/Velká Británie
režie: James Gunn
scénář: James Gunn, Nicole Perlman
hrají: Chris Pratt, Zoe Saldana, Dave Bautista
viděno 13. 5. 2016

Vážně je tahle přeplácaná (a ničím výjimečná) kombinace dětinského humoru a "brutálního" násilí ten film, ze kterého si všichni předloni sedali na zadek? Pročpak to asi kolektiv amerických kritiků zařadil na seznam filmů, které musí lidé vidět, než umřou? Ze všech komixových filmů a sci-fi filmů a ukecaných filmů a vůbec ze všech filmů na světě, proč zrovna tenhle, god damn it?! A také musím na všechny časy prohlásit, že mě zcela míjí kouzlo Chrise Pratta. Celkem souhlasím s názorem, že film působí jako dělaný pro lidi, kteří nejsou schopní udržet něco v pozornosti déle než dvě vteřiny.


čtvrtek 11. února 2016

Ben Hur (1959)

Ben-Hur
USA

režie: William Wyler
scénář: Karl Tunberg + Lew Wallace (kniha)
hrají: Charlton Heston, Jack Hawkins, Haya Harareet, Stephen Boyd
komentář ze dne 11. 2. 2016

I kdybych vůbec neměla vlastní mozek, tak je tu pořád jeden důvod, proč tenhle film nemůžu brát nikdy, nikdy vážně, a tím je samozřejmě Monty Pythonův Život Briana. Jako další dost mimozemská věc mi přijde, že ve stejné době ve stejném studiu natáčel Fellini svůj Sladký život. Ten sice taky není můj srdcový a ani se neodehrává ve stejném tisíciletí, ale stejně lze na práci s herci, s prostředím a se vším vidět, který film extrémně zestárl a který je naopak nadčasový.

Nejpůsobivějším obsahem/poselstvím tohohle filmu pro mě zůstává Judahův kousavý sarkasmus, protože jeho vykoupení/obrácení je pro mě zobrazeno nepřesvědčivé. Ale je zcela možné a dokonce pravděpodobné, že látce pouze/vůbec nerozumím.


sobota 30. ledna 2016

Hvězdné války: Síla se probouzí (2015)

Star Wars: The Force Awakens
USA

režie: J.J. Abrams
scénář: Lawrence Kasdan, J.J. Abrams, Michael Arndt
hrají: Adam Driver, Daisy Ridley, John Boyega, Oscar Isaac
viděno 30. 1. 2016

Adama Drivera miluju už od Nitra Llewyna Davise a tady ještě ke všemu brečí, takže jeho atraktivita stoupla tak o tři sta procent, to je jasná věc, ale stejně se příliš fanouškovského nadšení nedostavilo.

A protože rozčílená jsem nebyla (jaké překvapení), tak si nebudu stěžovat na všechno, jak bývá mým dobrým zvykem, ale jenom na dvě věci: 1. Ty dva záchvaty vzteku spojené se sršením jisker moc sexy nebyly a ráda bych, aby vypadaly jinak. 2. Co to mají tvůrci za problém s načasováváním? Nic ve filmu netrvá tolik času, kolik by mělo. A to mluvím především o emocích, protože o ničem jiném ten film pro mě nebyl.

Děj těžištěm rozhodně není, ať už pro to, že je jednoduchý a přímočarý, a nebo proto, že je schematicky okopírovaný - ale to jsem se právě po zralé úvaze rozhodla nevyčítat, protože původní trilogie je vlastně taky ten jeden samý scénář natočený třikrát a žádný pořádný fanoušek si na to nijak zvlášť nestěžuje - takže atmosféra a prožitek by měly být to, o co tady kráčí.

Jediný cool moment, který se opravdu povedl, byl ten první "traitor" výkřik, zbytek tak nějak vyšuměl do ztracena. Tým klaďasů je klasicky bezbarvý a nevýrazný (hehehe, černoch, ženská a Žid ještě automaticky charisma neznamenají) a záporáci bohužel monologují a pokoušejí se vyvolat děs stejně rutinérsky a schematicky.

V žádném okamžiku jsem neměla o nikoho strach a skoro nikde jsem nebyla doopravdy zainteresovaná do scény - s výjimkou prvního setkání Kyla a Rey v lese a jejich následného rozhovoru, při kterém si Kylo poprvé odhalí tvář. A všechny ostatní situace mi přišly strašně rychlé a jakoby odbyté z povinnosti na první dobrou. Než mám čas si uvědomit, co se tam stalo, a pořádně si to užít, už se běží někam jinam vstříc dalšímu předvídatelnému plot pointu. Jedině sentiment, který do filmu zanášel Han, dostal času dost, ale na ten si zase příliš nepotrpím.

Kdyby aspoň ty očekávané situace nějak překvapivě ústily, třeba kdyby poté, co Kylo udělá ten spoiler, zjistil, že možná není dost silný, aby to unesl, a zareagoval prakticky jakkoliv jinak, než tak, jak zareagoval... Nebo kdyby všechna esa z rukávu nebyla součástí marketingové propagace a člověk se je doopravdy dozvěděl až z filmu...

No vyvíjím si v hlavě několik verzí svých fanfikcí a doufám, že ti opravdoví scénáristé pro příště dovedou aspoň trochu doopravdy překvapit. A nejvíc ze všeho bych si přála, kdyby třeba objevili, že mezi dvěma či více lidmi můžou existovat i jiné vztahy než povinná romance, slepé následování a černobílé nepřátelství.


pátek 13. února 2015

Čelisti (1975)

Jaws
USA

režie: Steven Spielberg
scénář: Peter Benchley (+kniha), Carl Gottlieb
hrají: Roy Scheider, Robert Shaw, Richard Dreyfuss
komentář ze dne 13. 2. 2015

-"That's some bad hat, Harry." 

Nejprve tahle hláška. Potom skřípání nehtů po tabuli. Potom megavraždící superžralok. Potom profil Roye Scheidera. Potom USS Indianapolis. Potom iracionálně sympatický Dreyfuss. Čelisti jsou mým novým kandidátem na nejvíc random film ever.


neděle 25. ledna 2015

Goldfinger (1964)

Velká Británie
režie: Guy Hamilton

scénář: Richard Maibaum, Paul Dehn + Ian Fleming (kniha)
hrají: Sean Connery, Gert Fröbe, Harold Sakata
komentář ze dne 25. 1. 2015

-"Do you expect me to talk?" -"No, Mr. Bond, I expect you to die!" 

Yeehaaa! Vydávám tento zvuk, protože nevím, jaký zvuk vydávají vzrušení Britové. Vlastně vím! Jolly good. Z dnešního hlediska je to trochu pomalé, ale když se dívám na ta dnešní hlediska, tak se něco pomalého víc než hodí. Na druhé straně to ale taky může být o alkoholikovi, co znásilňuje dívky na seně. Ach jo.


sobota 10. května 2014

Grandhotel Budapešť (2014)

The Grand Budapest Hotel
USA/Německo/Velká Británie
režie, scénář: Wes Anderson
hrají: Ralph Fiennes, Tony Revolori, Saoirse Ronan
viděno 10. 5. 2014

Na film jsem šla s migrénou jako bič a stejně jsem se smála nahlas jako praštěná. Hádám, že čím míň je Wes reálný, tím víc mě baví/ve mně vzbuzuje sympatie. Možná je pravda, že idea se pod povrchem vytrácí, ale když vidím ostatní režiséry, kteří už ve svých nových filmech nedávají ani formu (moje zklamání z poslední doby, která si takhle zfleku vybavuji, představují Jarmusch, McQueen, Burton, Jackson), tak jsem ráda, že pořád o někom můžu říct, že "umí".

2018: Ale zpětně si ani nemyslím, že by byla pravda, že se idea ztrácí pod povrchem. Není nic špatného na tom, že existují různé žánry vyprávěných příběhů. (A ještě musím udělit čestnou zmínku Saoirse Ronan, kterou jsem hned od dob Pokání podvědomě nenáviděla kvůli její tamní postavě. Díky její zdejší roli moje nenávist vyvanula a už si i v ostatních filmech všímám, že je to vlastně velmi zajímavá herečka.)


pondělí 20. července 2009

Apocalypto (2006)

USA
režie: Mel Gibson

scénář: Mel Gibson, Farhad Safinia
hrají: Rudy Youngblood, Jonathan Brewer, Dalia Hernández, Raoul Trujillo
viděno 20. 7. 2009, komentář upraven 30. 8. 2017

Po Umučení Krista jsem si nebyla jistá, jestli ještě vůbec někdy chci vidět něco, co svým umem poskvrnil šílený modrooký zázrak. Jenomže indiáni jsou má dlouhodobá láska vinoucí se napříč všemi možnými druhy záznamových médií a narativních umění, jak jsem se nedávno dočetla v chytré knize. Už dlouho jsem toužila vidět nějakou pěknou indiánku v áčkové kategorii, protože z opěvovaného Posledního Mohykána jsem byla zděšená a Tanec s vlky moje představy naplnil jen zčásti. A v tomto směru jsem byla výjimečně potěšena.

Nejsem odborník na historii a tak si netroufám odhadovat, kolik je toho ve filmu reálného (pravdě podobného) a kde se Gibson vydal do říše fantazie, ale z laického úhlu pohledu můžu říct, že mě nic vyloženě nepraštilo do očí jako pitomé nebo nelogické. Melův styl založený na expresivitě, patosu a černobílosti je ve filmu zase patrný, ale tentokrát ho dávkuje tak zacíleně, že mu to žeru i s navijákem. Výtvarnou stránkou a výpravou jsem byla unesena, stejně jako přirozenými výkony všech (ne)herců v čele s proklatě charismatickým Rudy Youngbloodem. Jeho způsob mluvení očima by mu mohl lecjaký "profesionál" závidět.

Popravdě bych od Mela nečekala krásnou cestu bojovníka, pojednávající o důvěře ve vlastní schopnosti a nutnosti symbiózy s přírodou. Také mě překvapilo a pobavilo, jak pracuje s "deux ex machina" a pokaždé za tím schovává ještě nějaký význam. První případ, kdy vyšší moc zasáhne do hrdinova osudu, je zatmění slunce. To ho zachrání ze situace, ze které by se jinak sám nedostal. Ve skutečnosti to ale není zásah boží ruky, nýbrž vypočítavý tah krále a jeho pohůnků k manipulaci bezhlavé (hihi) masy poddaných. Oni dobře vědí, že zatmění přijde, a když učiní gesto a slunce se zase rozzáří, poddaní nemůžou jinak než pevně věřit v nadpřirozené schopnosti svého vůdce. Druhým zásahem boha na mašině je samotný konec, kdy příchod křesťanů odvede pozornost pronásledovatelů a hrdina se může bezpečně vrátit ke své rodině. Poučený divák ovšem ví, jaké hrůzy pro původní obyvatelstvo s sebou evropská civilizace přiváží, že tento dobrý konec vůbec není konec (a už vůbec ne dobrý) a že právě odteď už ani hrdina, ani lovci, ani jejich král nebudou nikdy v bezpečí.

Stejně jako jsem si po Umučení Krista četla, co si o filmu myslí židovská komunita, jsem si teď hledala recenze a články s názory potomků původních amerických obyvatel na Apocalypto. Našla jsem pozitivní i negativní reakce. Objevila se výtka obviňující film z nesnášenlivosti kvůli tomu, že ukazuje Maye jako násilnické barbary, které může zachránit jenom příchod bělochů z Evropy. Možná to nedokážu úplně objektivně posoudit, ale osobně bych řekla, že zrovna tohle je výtka trochu nespravedlivá, nebo minimálně nepodložená. Film ukazuje široké spektrum vrstev mayské společnosti a prezentuje je prostě jako lidi, nikoliv jako exotické zpestření bílého příběhu (jako to dělá právě ten Poslední Mohykán, bůh zatrať ten film ve všech náboženstvích). Bělošským dobyvatelům nejsou filmem dány žádné vlastnosti ani kvality, pozitivní či negativní, jsou ponecháni zcela bez komentáře, jenom že se hrdina rozhodne k nim nejít. A já úpěnlivě doufám, že to Mel jako záchranu nemyslel.

P.S.: Od prvního shlédnutí jsem měla za to, že figura na plakátu je hlavní hrdina prchající před nebezpečenstvími, a on je to Prostřední Oko, nejkrutější z lovců lidí a úhlavní protivník našeho hrdiny. Kdo by to byl řekl.