Zobrazují se příspěvky se štítkemPALEC DOLŮ. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPALEC DOLŮ. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 23. ledna 2023

Ma Rainey – matka blues (2020)

Ma Rainey's Black Bottom
USA
režie: George C. Wolfe
scénář: Ruben Santiago-Hudson + August Wilson (divadelní hra)
hrají: Viola Davis, Chadwick Boseman, Glynn Turman
viděno 23.1.2023

O filmu jsem předem nevěděla nic, kromě toho, že byl Chadwickův poslední, a tak jsem mylně předpokládala, že to bude "tradiční" Ma Rainey biopic. A tak mě potěšilo, že skutečný formát se drží jednoty místa, času, děje k hloubkovému prozkoumání jedné konkrétní situace, což je (pro mě) vždycky zajímavější než letem světem něčí celý život. Ale zároveň to s sebou nese ten risk, že se celková eskalace emocí vymkne proporcím situace, ve které se odehrává. Což se tady (opět, v mých očích) bohužel stalo. Film není jeviště a některé situace by prostě potřebovaly mnohem víc času, aby na filmovém plátně mohly dospět do určitých bodů. "Show, don't tell" tady přirozeně vůbec nedostává šanci (s výjimkou zavřených dveří) a v rámci kontextu mám limit, kolik vylévání srdce dovedu přijmout, než se k uměleckému dílu otočím zády, protože se sama potřebuji vydýchat. Osobně bych byla ráda, kdyby ostatní členové kapely dostali víc prostoru, protože Cutler a Toledo byli parádní a vzduch kolem nich jiskřil. Toledova píseň o omáčce a zbytcích byla pro mě vrcholem filmu. Plus tedy trpká poslední scéna. A to proto, že nevyslovovaly svou myšlenku napřímo, ale probouzely k přemýšlení.

pondělí 2. května 2022

Jackie (2016)

USA/Chile/Francie
režie: Pablo Larraín
scénář: Noah Oppenheim
hrají: Natalie Portman, Greta Gerwig, Billy Crudup
viděno 2.5.2022

Billy Crudup byl prý fascinovaný tím, jak představitelka hlavní role zmizela ve své postavě. Nevím, jak to vypadalo z jeho pozice pár kroků od ní, ale z mé s pořádným odstupem jsem neviděla příběh skutečné živoucí ženy, ale pouze Natalii Portman snaživě napodobující něčí přízvuk a řeč těla. Její styl mechanického, vydřeného herectví i nadále nemám ráda, a protože s tím režisér ani nepracuje jako se záměrem a proti srsti toho výkonu se snaží film směrovat do bizarně nevhodné dojemné/poetické stylizace, získává kvůli tomu film nepříjemnou, nevyspělou pachuť. Rozhodně tomu nepomáhá dvojité rámování komentářem, jednou novináři a jednou knězi. Z toho mám pocit, že film tak málo věří tomu, co zobrazuje, že má nutkavou potřebu to ještě raději dodatečně vysvětlovat, a rovnou dvakrát, což prostě žádnou důvěru ve tvůrčí schopnosti/záměry autorů nevzbuzuje. Když už, tak bych určitě raději viděla jednu z dříve zamýšlených verzí s Aronofskym jako režisérem a Rachel Weisz jako Jackie.

úterý 15. prosince 2020

Přepadení (1939)

Stagecoach
USA

režie: John Ford
scénář: Dudley Nichols, Ben Hecht

hrají: Claire Trevor, John Carradine, John Wayne
viděno 15.12.2020

Provizorně, musím se ještě zamyslet nad tím, jestli mi to vadí politicky/ideologicky, nebo jestli mám jenom óchat a áchat nad tím, jak jsou Claire Trevor a John Carradine krásní. Ale sleduji teď hodně indigenous umělců, tak mi to asi vadí.

čtvrtek 21. května 2020

Thelma a Luisa (1991)

Thelma & Louise
USA/Velká Británie/Francie

režie: Ridley Scott
scénář: Callie Khouri

hrají: Susan Sarandon, Geena Davis, Harvey Keitel
viděno 21.5.2020

Měla si to Callie Khouri raději natočit sama za málo peněz, potom by možná šlo poznat, co to má znamenat.


čtvrtek 20. února 2020

Pí a jeho život (2012)

Life of Pi
USA/Tchaj-wan/Velká Británie/Kanada

režie: Ang Lee
scénář: David Magee + Yann Martel (kniha)

hrají: Suraj Sharma, Irrfan Khan, Adil Hussain
viděno 20.2.2020

Nesmyslný film. Nechápu, jak baron Prášil souvisí se survivalem a božským dotekem, tedy alespoň ne tak, jak to tito tvůrci předkládají. Zdá se mi, že je to ten druh filmu, který ztratí veškerou svou hodnotu, jakmile se lidé začnou obdivovat nějaké jiné atrakci, a takové filmy... no prostě nemají smysl.

úterý 28. ledna 2020

Ďábelská svůdkyně (1994)

The Last Seduction
USA
režie: John Dahl
scénář: Steve Barancik
hrají: Linda Fiorentino, Peter Berg, Bill Pullman
komentář 28.1.2020

Škoda, že je to v některých aspektech tak strašně zastaralé, protože pane bože! Všichni tři ústřední aktéři jsou famózní (zvlášť u Billa Pullmana si už nějakou dobu říkám, že je škoda, že víc nehrával v kvalitních filmech) a příběh k tomu má taky nakročeno, nicméně některé momenty, na které se očividně spoléhá jako na šokující nebo překvapivé, tomu podtrhávají nohy, nebo spíš řekněme zanechávají nepříjemnou pachuť a znemožňují filmu být nadčasový. Andělská mrcha.

Shane (1953)

USA
režie: George Stevens
scénář: A.B. Guthrie Jr. + Jack Schaefer (kniha)
hrají: Alan Ladd, Jean Arthur, Van Heflin
komentář 28.1.2020

Jedním okem dovnitř, druhým uchem ven. Nevím, jestli bych v padesátých letech představovala cílové publikum pro tento film, nicméně dnes můžu s jistotou říct, že pro mě nic neznamená. Nejvíc mě asi dráždila kombinace toho barevného optimismu a depresivního obsahu.



úterý 31. prosince 2019

Tenkrát v Hollywoodu (2019)

Once Upon a Time in Hollywood
USA/Velká Británie/Čína

režie, scénář: Quentin Tarantino
hrají: Leonardo DiCaprio, Brad Pitt, Margot Robbie
viděno 31.12.2019

Pořád sice nechápu, o co Tarantinovi šlo, ale vlastně se mi dost ulevilo, protože jsem se bála, že to bude mnohem horší. Že je ale úplně umělecky vyčerpaný, to už je zdá se pevně zakořeněné. Nebo teoreticky nejde poznat, jestli je umělecky vyčerpaný nebo ne, protože je tak strašně zamilovaný sám do sebe, že mu na tom ani nesejde.

úterý 29. října 2019

Volný den Ferrise Buellera (1986)

Ferris Bueller's Day Off
USA

režie a scénář: John Hughes
hrají: Matthew Broderick, Alan Ruck, Mia Sara, Jeffrey Jones
viděno 29. 10. 2019

Vizuální gagy byly téměř skvělé (tužky v účesu, Jeffreyho běh chodbou a pár dalších), konverzační už tak skvělé nebyly a pokus o příběh (vývoj postav, zachycení dospívání a "touhy po svobodě") absolutně ztroskotal.


neděle 6. října 2019

Šprtky to chtěj taky (2019)

Booksmart
USA

režie: Olivia Wilde
scénář: Emily Halpern, Sarah Haskins, Katie Silberman

hrají: Beanie Feldstein, Kaitlyn Dever, Billie Lourd
viděno 6.10.2019

Sakra, to je naposledy, co mi Třináctka na instagramu řekne, ať se na něco podívám, a já se hned natěšeně běžím podívat. Když pominu, že k smrti nemám ráda tady to vyhrocené zobrazování "přátelství", které by bez té hádky do krve, manipulace a skryté vzájemné nenávisti a opovržení snad ani nebylo přátelství nebo co, tak jsem si úplně zavařila mozek snahou přijít na to, jestli je to komedie jako žánr a tudíž jsou všichni karikatury cíleně, a nebo jestli je to coming of age drama a komediální je jenom mód vyprávění a v tom případě wtf? 

Další oříšek pro mě představovala otázka, kdo je vlastně cílové publikum tohohle filmu. Baví Booksmart současné středoškolské puberťáky? Protože mně přijde, že přes to téma a veškeré takzvané Generation Z pozlátko je film mířen spíš na dospělé (myslím tím mileniály, když už tady házím těmi pojmy). Možná to, co mě mate a vede k myšlence, že tenhle film nemůže připadat zábavný snad nikomu, je "jenom" jakási křečovitá snaha o lehkost ze strany debutující režisérky, protože většina toho, co má ve filmu být vtipné a spontánní, bohužel pořád velmi slyšitelně šustí papírem a vnější manipulací. Příkladem budiž hned scéna prvního setkání hlavních hrdinek ve formě impromptu tancování, kde vidím prostě herce plnící pokyny a nikoliv dvě osoby bavící se svojí společností. 

A když už mluvím o tom papírovém scénáři, tak tam by se taky prostor pro zlepšení našel, hlavně v klasické kategorii "show, don't tell". Je tam víc scén, u kterých jsem si říkala, že postavy (hlavně Beanie Feldstein) zbytečně vyslovují nahlas něco, už vyplynulo, nebo mělo vyplynout z kontextu. Například první vážný rozhovor s Jaredem na lodi je toho plný. Možná to má sloužit spíš jako charakterizace té postavy, která to říká, a nikoliv jako zdroj informací, ale určitě by to v rámci dialogu šlo udělat bystřeji, takhle to akorát dál vrší již známé informace a ucpává sdělovací kanály. 

A na závěr vytáhnu taky nějaké pozitivní věci: Za nejpodařenější scénku bych označila krátké setkání s rozvážečem pizzy, a co se týče herců, tak tam bohužel nemůžu říct, že by mě někdo zaujal svým výkonem, ale můžu říct, že Jessica Williams mi připadala neskutečně krásná.

středa 4. září 2019

Byt (1960)

The Apartment
USA

režie: Billy Wilder
scénář: Billy Wilder, I.A.L. Diamond

hrají: Jack Lemmon, Shirley MacLaine, Fred MacMurray
viděno 4. 9. 2019

Asi jsem měla přehnaně vysoká očekávání, ale takhle jsem se u "dobrého" filmu už dlouho nenudila. Film sice jede přesně jako mašinka, ale možná právě proto (plus některé další věci) ho vlastně nenávidím.


středa 21. srpna 2019

Deník venkovského faráře (1951)

Diary of a Country Priest - Journal d'un curé de campagne
Francie
režie: Robert Bresson
scénář: Robert Bresson + Georges Bernanos (kniha)
hrají: Claude Laydu, Adrien Borel, Nicole Maurey
viděno 21.8.2019

Nesnesitelné. Je to jako sledovat posledních deset minut rozhovoru, který předtím bez mé přítomnosti probíhal několik hodin. Diskutující už dávno všechno hodnotné řekli a já slyším jenom jejich zatvrzelé trvání na heslech, která opakováním a odmlčováním z únavy ztratila význam.

pátek 28. června 2019

Šíleně bohatí Asiati (2018)

Crazy Rich Asians
USA

režie: Jon M. Chu
scénář: Peter Chiarelli, Adele Lim + Kevin Kwan (kniha)

hrají: Constance Wu, Michelle Yeoh, Awkwafina
viděno 28. 6. 2019

Krucipísek, nechala jsem se zmást slovem komedie natolik, že jsem si nevšimla, že za tím následovaly také žánry romantický a drama. Výsledkem byly vysloveně protrpené dvě hodiny, ve kterých jsem zaznamenala zhruba dva vtipy a nesnesitelnou nálož romantického dráma. Film jako celek, příběhem i provedením, mi přijde jako dvacet či třicet let starý, respektive obstarožní, není na něm nic svěžího ani nápaditého ani pozoruhodného.

Nicméně jsem zároveň v šoku z toho, že film někteří lidé kritizují pouze za to, že je "plný Číňanů".

pondělí 22. dubna 2019

Stávka (1925)

Strike - Stačka
Sovětský Svaz
režie: Sergej M. Ejzenštejn
scénář: Sergej M. Ejzenštejn, Grigorij Alexandrov
hrají: Grigorij Alexandrov, Alexandr Antonov, Vladimir Uralskij
viděno 22.04.2019

"ať si okupují / jeviště / pokud / nebudu muset sedět / v hledišti" -Charles Bukowski



pondělí 15. dubna 2019

Vysvobození (1972)

Deliverance
USA

režie: John Boorman
scénář: James Dickey (+ kniha)
hrají: Jon Voight, Burt Reynolds, Ned Beatty, Ronny Cox
viděno 15. 4. 2019

-"They're drowning the river, man." 

Musím říci, že tentokrát se okouzlení klasikou nekonalo. Nechci v žádném případě podceňovat schopnosti Johna Boormana (ani dobové možnosti), ale počet věcí, které se mi zdály nechtěně směšné, dosáhl takové úrovně, že jsem se nebyla na film schopná vůbec napojit.

Myslím, že to začalo hned tím soubojem banjí. Tu scénu beru vážně a nic se mi na ní nezdálo nepovedeného, ale v kontextu celého filmu si nejsem úplně jistá, jak ji mám vnímat. Je to jakási temná předzvěst krajiny a lidí, kteří myslí a chovají se úplně jinak, než na co jsou city boys zvyklí, a chlapec sám potom také hlídá bod, odkud není návratu, když "hrdinové" vyjedou na řeku a podplují ho pod mostem, což si řeknu jako člověk vzdělaný v principech mytologických příběhů a obecné dramaturgie a bla bla, ale zvuk banja ve mně zrovna moc nevzbuzuje pocity temna nebo nepokoje a hlavně Voight, který tam je a všechno vidí a očividně je znepokojen, se z ničeho nepoučí a potom jde na břeh a začne klábosit s ozbrojenými démony z lesa. A obecně předpokládám, že film je o mužích, kteří na to, že se vydávají uniknout do přírody před složitostmi civilizace, projevují obdivuhodnou neschopnost poslouchat své instinkty nebo si správně vyložit signály a znamení, jež jim padají do cesty.

To vlastně zní dobře a jako hodno prozkoumání, ale bohužel mi tři zásadní věci brání zúčastnit se tohoto výletu:

1. Extrémně marné herecké výkony. Voight funguje jen jako takový pohledný panák a Reynoldsovi se snad daří přehrávat i ve scénách, ve kterých není přítomen. Scéna hádky nad mrtvolou je potom tak názorným hereckým workshopem na téma "jak nedělat drama", že jsem se u sledování skoro styděla.

2. Podivné skoky v čase a střídání realistických-nerealistických fyziologických důsledků toho, čím si chlapci prošli. Nejdivnější je lovecký výlet na útes - to ti dva jako den a noc stáli v ledové vodě, zatímco náš neochotný hrdina nahoře spal a bál se? Burt Reynolds sice omdlel a natřeli ho na bílo, ale tlouštík se zdá úplně v pohodě, ani rýmečka nebo nic, co? A Voight je po propíchnutí šípem taky podezřele fyzicky aktivní.

3. Neobratné dobové triky. Tady mám na mysli hlavně ve dne natočenou modrou noc se slunečními odlesky na hladině a zpoceném těle, díky kterým to vypadá, jako že všichni umřeli a jsou nyní trestáni za svou hloupost v očistci, kde musí prožívat své utrpení znova a znova. Umělá ručička v závěrečné snové sekvenci je potom takový poslední hřebíček do rakve. A nebo nevím, jestli jsem to jenom špatně pochopila a ono to má být béčko, které si mám užívat proto, že je špatné?

pondělí 1. dubna 2019

Takoví normální zabijáci (1994)

Natural Born Killers
USA

režie: Oliver Stone
scénář: David Veloz, Richard Rutowski, Oliver Stone
hrají: Woody Harrelson, Juliette Lewis, Robert Downey Jr.
viděno 1. 4. 2019

-"Look bitch, you knew I was a snake."

neděle 24. března 2019

Zuřící býk (1980)

Raging Bull
USA

režie: Martin Scorsese
scénář: Paul Schrader, Peter Savage, Martin Mardik + Jake LaMotta (kniha)
hrají: Robert De Niro, Cathy Moriarty, Joe Pesci
viděno 24. 3. 2019

Mno, to jsou dvě hodiny mého života, které nedostanu zpátky. Můžou se to snažit okrášlit, jak chtějí, ale pořád je to takzvaný garbage film o garbage people. Je mi vlastně úplně jedno, co se tam děje v popředí, protože na pozadí se k ženám chovají jako k podřadné entitě a to je pro mě tragédie tohohle příběhu. Kromě toho, že vlastně nechápu, proč by si někdo myslel, že hlas tohohle "muže" by měl každý slyšet, jsem dostala migrénu z těch nikdy nekončících dialogů, které nemají doslova vůbec žádný obsah. Nic. Nada.

středa 30. ledna 2019

Amores perros - Láska je kurva (2000)

Amores perros
Mexiko

režie: Alejandro González Iñárritu
scénář: Guillermo Arriaga
hrají: Emilio Echevarría, Gael García Bernal, Goya Toledo
komentář ze dne 30. 1. 2019

Nerozumím tomu. To nejsou tři propletené příběhy, to je film složený ze tří povídek. A tak ani tak nechápu, co to má znamenat. A abych napsala víc než jenom tři věty, tak dodám ještě zpětné uvědomění, proč mě to ani nezajímá: Nikdo z těch postav není dobrý člověk (Gael k tomu má asi nejvíc nakročeno, ale i on se chová hned od začátku dost problematicky). Proč bych se měla dívat na film výlučně jenom o zlých a špatných lidech.


neděle 6. ledna 2019

Lví král (1994)

The Lion King
USA
režie: Rob Minkoff, Roger Allers
scénář: Irene Mecchi, Linda Woolverton, Michael Baier
hrají: Matthew Broderick, James Earl Jones, Jeremy Irons
viděno 6. 1. 2019

Začátek je celkem pěkně impresionistický, ale samozřejmě/bohužel to hned pomine a po zbytek filmu mě animace už nebaví. Nejlepší písničku má přirozeně záporák v zeleném dýmu, ale ani tak si ji nebo žádnou jinou nepamatuji a nemám potřebu slyšet někdy znovu. A co je proboha s těmi všemi prdícími a krkacími vtipy? Gotické dítě ve mně je prostě hrubě nespokojené.

středa 26. prosince 2018

Prázdniny v Římě (1953)

Roman Holiday
USA
režie: William Wyler
scénář: Dalton Trumbo, Ian McLellan Hunter, John Dighton
hrají: Gregory Peck, Audrey Hepburn, Eddie Albert
viděno 26.12.2018

Asi právě vyplodím další ze svých rouhačských komentářů, za které mi do pošty chodí výhrůžné vzkazy, ale tenhle film se mi zdál tak průměrný a nezajímavý, že vůbec nevím, co bych k němu měla ještě napsat. Kouzlo hereckého projevu Audrey Hepburn mne i nadále míjí.