Zobrazují se příspěvky se štítkem1990s. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem1990s. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 21. listopadu 2022

Candyman (1992)

USA
režie: Bernard Rose
scénář: Bernard Rose + Clive Barker (povídka)
hrají: Virginia Madsen, Tony Todd, Vanessa Williams
viděno 21.11.2022

Chm, říkám si, jestli Tony Todd náhodou není nejvíc cool duch v historii lidstva. Každopádně, celou dobu jsem si byla poměrně jistá, že to budou velmi silné čtyři hvězdičky, protože to, v čem je film dobrý, je fakt děsně dobré, skoro až slovy nepopsatelné, ale zároveň je tam trocha zmatečnosti a nesmyslů a tak. Ale potom jsem se rozbrečela, když obyvatelé Cabrini-Green přišli na hřbitov, a vůbec se celkově zamyslela nad tím, jak výjimečný svou vrstevnatostí, možnými interpretacemi, ale hlavně temností a bezvýchodností příběhu mi film připadal. Hrdinka přijde opravdu úplně o všechno, a jak viscerálně... Candyman sice v závěru zakřičí "Ne-e!", ale já si ho přidám do sbírky filmů, kde záporák vyhraje. 

P.S.: Philip Glass!

středa 19. ledna 2022

Krásná hašteřilka (1991)

The Beautiful Troublemaker - La Belle noiseuse
Francie/Švýcarsko

režie: Jacques Rivette
scénář: Jacques Rivette, Pascal Bonitzer, Christine Laurent + Honoré de Balzac (povídka)
hrají: Michel Piccoli, Emmanuelle Béart, Jane Birkin
viděno 19. 1. 2022

Když jsem Hašteřilku viděla poprvé (14. 5. 2011), měla jsem dojem, že mě to nebaví nebo že tomu nerozumím. Dnes vím, že mě dráždil ten princip umělce, který trpí (nebo ještě hůř, trápí ostatní), aby měl o čem tvořit. Zatím jsem ale v procesu zjišťování, jaký postoj k němu zaujmu. Pořád se mi ještě nechce vidět ten obraz.

středa 30. prosince 2020

Ledová bouře (1997)

The Ice Storm
USA/Francie

režie: Ang Lee
scénář: James Schamus + Rick Moody (kniha)

hrají: Joan Allen, Christina Ricci, Elijah Wood, Sigourney Weaver
viděno 30.12.2020

Celkem by mě zajímalo, jak je možné, že hudba Mychaela Danny k Ledové bouři je jedním z mých nejoblíbenějších soundtracků už celá léta, aniž bych ten film předtím viděla. Každopádně je tohle jedním z těch filmů, na které si pravděpodobně nejsem úplně schopna utvořit svůj vlastní osobní názor, protože si pamatuji, že to byl oblíbený film mojí mamky, a všechny oblíbené věci mojí mamky se stávají pomníčkem a svatostánkem vzpomínky na ni a jako takové je nemůžu a nejspíš vědomě ani podvědomě nejsem schopna zpochybňovat. 

Nicméně snad můžu napsat, že kromě nesmírně melancholické hudby mnou velmi rezonovala souhra toho, co se ve filmu odehrávalo, s prostředím, ve kterém se to odehrávalo: holé kmeny stromů, záplavy listí na zemi, vítr, chlad, ten odosobněný dům, a samozřejmě led.

středa 18. listopadu 2020

Delikatesy (1991)

Delicatessen
Francie

režie: Marc Caro, Jean-Pierre Jeunet
scénář: Jean-Pierre Jeunet, Marc Caro, Gilles Adrien

hrají: Dominique Pinon, Marie-Laure Dougnac, Karin Viard
viděno 18.11.2020

Ačkoliv je to na první pohled sled zdánlivě nesouvisejících epizodek velmi tence pospojovaných jednou dějovou linkou, tak je to ve skutečnosti ukázka klasické bezodpadkové dramaturgie, kde je vše přítomné v obraze beze zbytku využito, od Australana po dvakráte vyspravovaný kondom.

čtvrtek 21. května 2020

Thelma a Luisa (1991)

Thelma & Louise
USA/Velká Británie/Francie

režie: Ridley Scott
scénář: Callie Khouri

hrají: Susan Sarandon, Geena Davis, Harvey Keitel
viděno 21.5.2020

Měla si to Callie Khouri raději natočit sama za málo peněz, potom by možná šlo poznat, co to má znamenat.


úterý 28. ledna 2020

Ďábelská svůdkyně (1994)

The Last Seduction
USA
režie: John Dahl
scénář: Steve Barancik
hrají: Linda Fiorentino, Peter Berg, Bill Pullman
komentář 28.1.2020

Škoda, že je to v některých aspektech tak strašně zastaralé, protože pane bože! Všichni tři ústřední aktéři jsou famózní (zvlášť u Billa Pullmana si už nějakou dobu říkám, že je škoda, že víc nehrával v kvalitních filmech) a příběh k tomu má taky nakročeno, nicméně některé momenty, na které se očividně spoléhá jako na šokující nebo překvapivé, tomu podtrhávají nohy, nebo spíš řekněme zanechávají nepříjemnou pachuť a znemožňují filmu být nadčasový. Andělská mrcha.

pondělí 1. dubna 2019

Takoví normální zabijáci (1994)

Natural Born Killers
USA

režie: Oliver Stone
scénář: David Veloz, Richard Rutowski, Oliver Stone
hrají: Woody Harrelson, Juliette Lewis, Robert Downey Jr.
viděno 1. 4. 2019

-"Look bitch, you knew I was a snake."

neděle 27. ledna 2019

Schindlerův seznam (1993)

Schindler's List
USA

režie: Steven Spielberg
scénář: Steven Zaillian + Thomas Keneally (kniha)
hrají: Liam Neeson, Ben Kingsley, Ralph Fiennes
viděno 27. 1. 2019

No nevím, když existují věci jako Saulův syn, Obchod na korze a Daleká cesta, tak mám prostě problém vnímat Schindlerův seznam jako "stěžejní dílo světové kinematografie". Potom si musím vědomě připomenout, že existuje víc než jeden tvůrčí přístup a že tak to je v pořádku, ale taky si zároveň nemůžu pomoct, abych se na některé ty přístupy nedívala trochu spatra. Sice vykřikuji "Oh the humanity!" každou minutu aspoň třikrát, ale stejně... Například ta často citovaná scéna s děvčátkem v červeném kabátě by byla o moc působivější, kdyby nebyla tolik přerušovaná střihem, kdyby byla snímaná ze sjednocené perspektivy delší dobu a teprve po ní kdyby následoval (jeden a delší) záběr do tváře Oskara Schindlera, který to "všechno vidí". A posledních dvacet minut... no byla to Stevenova volba.


sobota 26. ledna 2019

Tanec s vlky (1990)

Dances With Wolves
USA

režie: Kevin Costner
scénář: Michael Blake (+ kniha)
hrají: Kevin Costner, Graham Greene, Rodney A. Grant a Nathan Lee Chasing His Horse
viděno 26. 1. 2019

Kdyby ten film tolik nezneužíval klišé vznešeného divokého západu, tak by to mohlo být celkem maso. Protože tam všechno je. Jenom tak podivně blockbusterově, kýčovitě a bíle zachraňujícně zmutované a otupěné. Nicméně Graham Greene, Rodney A. Grant a Nathan Lee Chasing His Horse for presidents.

2023: Tak Nathan Lee Chasing His Horse na prezidenta nakonec ne.


neděle 20. ledna 2019

Obvyklí podezřelí (1995)

The Usual Suspects
USA/Německo

režie: Bryan Singer
scénář: Christopher McQuarrie
hrají: Gabriel Byrne, Kevin Spacey, Chazz Palminteri
viděno 20. 1. 2019

-"The man with the plan."

Je to cool asi jako historka u táboráku, hned po pointě vám možná letí hlavou "pane jo", ale jakmile nad tím chviličku přemýšlíte, tak vůbec nic nemá pevné obrysy, fikční svět nedává smysl a vůbec je to celé pryč jak pára nad hrncem. 

Podle mě je problém v tom, že Bryan Singer je nejvíc nejpřeceňovanější zmetek, teda pardon, režisér, na kterého si zrovna teď můžu vzpomenout a taky do té doby, než to budu prohlašovat o někom jiném. Té jednoduché historce, která nemá žádnou jinou kvalitu než tu coolovost, nedokáže dát 1) reálné základy 2) jakékoliv vztahy mezi postavami 3) přesah. 

Film působí strašně zastarale a tak moc se soustředí na tu jednu jedinou věc, že úplně zapomíná připravit nějakou jinou falešnou zajímavou věc, která by odváděla divákovu pozornost (ne)správným směrem a jaksi dodala filmu, který je jinak jenom o nápadu, abych tak řekla, obsah. 

P. S.: Podobně mainstreamové cool filmy, které to dělají správně, jsou podle mě například Dokonalý trik nebo i ta Americká krása, ať neodbíhám daleko; zkuste si ty filmy porovnat a hned je ještě asi tak tisíckrát víc vidět, že Obvyklí podezřelí jsou prostě o ničem. 

pátek 18. ledna 2019

Mafiáni (1990)

Goodfellas
USA
režie: Martin Scorsese
scénář: Nicholas Pileggi (+ kniha), Martin Scorsese
hrají: Robert De Niro, Ray Liotta, Joe Pesci
viděno 18. 1. 2019

Čím jsem starší, tím víc jsem si jistá, že tenhle druh filmů je morálně neospravedlnitelný.


pátek 11. ledna 2019

Toy Story 2: Příběh hraček (1999)

Toy Story 2
USA
režie: Ash Brannon, John Lasseter, Lee Unkrich
scénář: Andrew Stanton, Rita Hsiao, Doug Chamberlin, Chris Webb
hrají: Tom Hanks, Tim Allen, Joan Cusack
viděno 11.1.2019

Oproti prvnímu filmu jsem si tady nějak víc uvědomovala, jak mě celkem štvou ty random hudební čísla rozprostřená skrz příběh. Jinak šlo tedy všechno jedním okem dovnitř, druhým ven.

středa 9. ledna 2019

Total Recall (1990)

USA
režie: Paul Verhoeven
scénář: Ronald Shusett, Dan O'Bannon, Gary Goldman + Philip K. Dick (povídka)
hrají: Arnold Schwarzenegger, Rachel Ticotin, Sharon Stone
komentář 9.1.2019

A žili šťastně až do smrti. (Akční sestra Brazil.)

pondělí 7. ledna 2019

L. A. - Přísně tajné (1997)

L.A. Confidential
USA
režie: Curtis Hanson
scénář: Brian Helgeland, Curtis Hanson + James Ellroy (kniha)
hrají: Russell Crowe, Guy Pearce, Kim Basinger
viděno 7.1.2019

-"Why did you became a cop?" -"I don't remember."

Suprise suprise, opravdu jsem si to užila.

neděle 6. ledna 2019

Lví král (1994)

The Lion King
USA
režie: Rob Minkoff, Roger Allers
scénář: Irene Mecchi, Linda Woolverton, Michael Baier
hrají: Matthew Broderick, James Earl Jones, Jeremy Irons
viděno 6. 1. 2019

Začátek je celkem pěkně impresionistický, ale samozřejmě/bohužel to hned pomine a po zbytek filmu mě animace už nebaví. Nejlepší písničku má přirozeně záporák v zeleném dýmu, ale ani tak si ji nebo žádnou jinou nepamatuji a nemám potřebu slyšet někdy znovu. A co je proboha s těmi všemi prdícími a krkacími vtipy? Gotické dítě ve mně je prostě hrubě nespokojené.

neděle 30. prosince 2018

Toy Story: Příběh hraček (1995)

Toy Story
USA
režie: John Lasseter
scénář: Joss Whedon, Andrew Stanton, Joel Cohen, Alec Sokolow
hrají: Tom Hanks, Tim Allen, Don Rickles
komentář 30.12.2018

Nevím, no. Když jsem film viděla jako dítě, tak mě vůbec nebavil, a teď jako dospělému mi přijde, že Příběh hraček ani není moc dělaný pro děti, spíš pro dospělé posedlé nostalgií, což nejsem, takže mě to taky nebaví. Takže jsou to ve výsledku dvě dobré Buzzovy hlášky a potom čekání na nevyhnutelný happy end.

pátek 19. ledna 2018

Titanic (1997)

USA
režie, scénář: James Cameron
hrají: Leonardo DiCaprio, Kate Winslet, Billy Zane, Kathy Bates, Bill Paxton, Bernard Hill, Ioan Gruffudd
komentář ze dne 19. 1. 2018

Já mám k Titanicu tak rozporuplný postoj, jako snad k málokterému filmu. Zosobňuje, vzdává poctu a zároveň předpovídá všechny blockbusterové mory, které mi brání brát tento druh zábavní kinematografie vážně: pokřivování faktů a minulosti, romantizace neštěstí, touha být větší a ještě větší, nekonečná stopáž, kritika kapitalismu ryzími kapitalisty, a nejspíš ještě další věci, na které si teď nevzpomenu. (Obsazování hlavních rolí absurdně pohlednými mladými herci jako zápor uvádět nebudu, neboť tento krasavec a tato krasavice, na rozdíl od většiny modelů a modelek dnes okupujících blockbusterové plakáty na nástěnkách (viz například Margot Robbie), jsou právoplatnými, schopnými a charismatickými herci).

 Ale na druhou stranu se na něj dívám opakovaně a nemívám u toho pocit, že bych si chtěla vytáhnout mozek z hlavy hákem skrz nosní dutiny. A navíc má dva momenty, u kterých vždycky brečím a které se mi uprostřed všeho balastu velmi líbí: Ten první je, když se na konci filmu Rose zmocní píšťalky a kamera zůstává na jejím obličeji a jejích očích, a ten druhý je záběr na fotografie z jejího života a zejména na tu, kde sedí v koňském sedle obkročmo jako muž. Nicméně při sledování filmu v lednu 2018 jsem si k těmto dvěma brečícím pasážím přidala ještě jednu úplně na začátku, když jsem si vzpomněla, že Bill Paxton už není mezi námi. Odpočívej v pokoji, ty zatracený sympaťáku.


pátek 1. prosince 2017

Kundun (1997)

USA
režie: Martin Scorsese
scénář: Melissa Mathison

hrají: Tenzin Thuthob Tsarong, Gyurme Tethong, Tulku Jamyang Kunga Tenzin
viděno 1. 12. 2017

Jak jsem byla na Scorseseho celkem namíchnutá, tak tohle je ten nejlepší možný způsob, jak se mohl v mých očích vykoupit. Nechce se mi film a zážitek, který mi přivodil, příliš opisovat slovy, jenom prostě musím zmínit, jak Melissa Mathison velmi smysluplně používá vyprávěcí postup začínání v dětství a následného skákání v čase. Spousta filmů to dělá a zůstane to zbytečné či nevyužité, nikoliv ovšem tady.

-"They have taken away our silence."


neděle 6. srpna 2017

Statečné srdce (1995)

Braveheart
USA
režie: Mel Gibson
scénář: Randall Wallace
hrají: Mel Gibson, Angus Macfadyen, Brendan Gleeson, David O'Hara, Tommy Flanagan
viděno 6. 8. 2017

Celou dobu jsem přemýšlela, zda si myslím, jestli je to dobrý nebo špatný film. A nemohla jsem si odpovědět, protože v mých očích je to prostě nijaký film. Teď nad ním přemýšlím, ale do zítřka, nejpozději do pozítřka už o něm nebudu vědět a vše bude dobré.

Nesnesitelně dlouhý, fabulující do hloupě telenovelových detailů. Gibson v jednom rozhovoru řekl, že museli z někoho udělat klaďáka a z někoho záporáka a trochu to celé zromantizovat, aby to kamera unesla. A já říkám, že kamera unese všechno, kdyby měli odvahu neromantizovat. Ještě že v rámci filmu alespoň trošku pracují s tím, že to není pravda, že to je legenda z lidských řečí. Ale mohli by to dát nějak pořádněji najevo i o filmu samotném.

Navíc se mi zdá, že film poměrně trpí tím stavěním Mela Gibsona (který vypadal vždycky až příliš fanaticky na můj vkus a zdá se být o dost starší než postava, kterou má hrát) na vyvýšený osvícený sokl, zatímco mnohem sympatičtější herci jsou odsouzeni k několika hláškám a existenci v ústraní - a přitom bych si moc přála, aby zrovna Brendan Gleeson, Tommy Flanagan a David O'Hara dostali mnohem víc prostoru. A na druhé straně barikády mezi záporáky už vůbec není nikdo, kdo by to svým charismatem táhl. Herec ztvárňující Edwarda I. je příliš starý a vetchý na to, abych mu věřila vyhazování lidí z okna a celkově zosobnění hrozby a zla. Nějaký ten potenciál ještě skrývá Angus Macfadyen, protože ten se pro brečení a morální dilemata snad narodil, ale díky přelidnění filmu tolika figurkami nemá příliš šancí vyniknout.

Možná mohlo mít Statečné srdce nějakou hodnotu v době svého vzniku, já to ale nepamatuji a neposoudím. Dnes už se mi tento film zdá bezcenný a právem jeden z nejhorších, které kdy vyhrály Oscara.



pondělí 13. února 2017

Jak jsem balil učitelku (1998)

Rushmore
USA
režie: Wes Anderson
scénář: Wes Anderson, Owen Wilson
hrají: Jason Schwartzman, Bill Murray, Olivia Williams, Luke Wilson
komentář ze dne 13. 2. 2017

Ze všech filmů Wese Andersona tomuhle rozumím nejméně, a to i po opakovaných sledováních v odstupu mnoha let. U jeho ostatních filmů (Život pod vodou, Darjeeling a Až vyjde měsíc) jsem to měla tak, že se mi nejprve líbily hlavou a postupem času jsem se do nich zamilovala i srdcem.

Ale u Rushmore zatím nenastala ani ta první fáze. Nejspíš je to kvůli tomu, že se nejsem schopna napojit na hlavního hrdinu a sama pro sebe si identifikovat, čím si v průběhu filmu prochází. Jeho emoce jsou pro mě absolutní a kompletní záhada. Nepoznám rozdíl mezi jeho upřímnými reakcemi a naplánovanými akcemi. Dělá to, co si myslí, že by měl dělat, nebo dělá to, co doopravdy chce dělat? V tom ten můj problém nejspíš vězí. Mám pocit falše ze všeho, co udělá. A když nemám žádný záchytný bod, ze kterého bych se se na film mohla podívat s odstupem, tak jsem ztracená.