Hvězdy na čepicích (1967)

The Red and the White - Csillagosok, katonák
Maďarsko/Sovětský Svaz
režie: Miklós Jancsó
scénář: Gyula Hernádi, Miklós Jancsó, Valerij Karen
hrají: András Kozák, Krystyna Mikołajewská, József Madaras
komentář 30.10. 2018

Když říkám, že mi někdo rozumí jako nikdo na světě, tak je to z mojí strany největší poklona obdivovaným tvůrcům. A Jancsó je v tomto smyslu OG, u kterého to platí úplně nejvíc. "Hvězdy na čepicích" jsem viděla před sedmi lety v kině a tehdy jsem se zamilovala okamžitě a velmi intenzívně. Ze zkušenosti vím, že se mi filmový vkus mírně (docela dost) mění s během času, a byla jsem tedy zvědavá, jak se proměnilo moje vnímání bezskrupulózního a bezčasého Jancsóva přístupu k filmovému pásu jako k sochařské hlíně, kterou lze manipulovat a ohýbat a týrat do toho nejmenšího detailu a přesto dosáhnout surového a syrového výsledného tvaru. Inu, už jen z toho květnatého popisu lze poznat, že ho miluji pořád stejně, a dokonce jsem připravena prohlásit, že to, co pod jeho vedením předvádí András Kozák (tady a také v A sedmnáct jim bylo let...) v roli ČLOVĚKA bude asi můj nejoblíbenější herecký výkon vůbec.

Saulův syn (2015)

Son of Saul - Saul fia
Maďarsko
režie: László Nemes
scénář: László Nemes, Clara Royer
hrají: Géza Röhrig, Levente Molnár, Urs Rechn
viděno 28. 8. 2018

Tomu říkám filmový debut. Nevím, kdo by co chtěl ještě dovysvětlovat, od prvního do posledního záběru víme naprosto všechno, co jako divák a ČLOVĚK potřebujeme vědět. Sochání pomocí omezeného zorného pole a posílení pouze slyšeného je neuvěřitelně mocné, spolu s (mým) postupným uvědomováním, že jde vlastně o antické drama sofoklovských rozměrů a že budu nejspíš ještě hodně dlouho brečet. A jak praví Marigold: "Film, po kterém je 99% snímků s tématem holocaustu jen přebytečnou patetickou veteší."

Blade Runner 2049 (2017)

USA/Velká Británie/Maďarsko/Kanada
režie: Denis Villeneuve
scénář: Hampton Fancher, Michael Green + Philip K. Dick (předloha)
hrají: Ryan Gosling, Sylvia Hoeks, Ana de Armas
viděno 11. 10. 2017

Na film se budu muset někdy podívat znovu, abych zjistila, jestli se mi podaří replikovat výsledek, ale na první podívání v dobře ozvučeném kině (a bohužel i ve 3D, což mi naopak přišlo úplně zbytečné, nejsem děcko, abych nepochopila, že věci, co jsou vepředu, jsou vepředu, a ty vzadu jsou vzadu, ale to s kvalitou filmu nemá nic společného) se mi to líbilo, a to dokonce hodně, a dokonce o dost víc, než původní Blade Runner (který je pro mě definicí "meh" filmu). Perfektní kombinace inťoušského filmu a komerční zábavy.

V Příchozích mi vadil naivní a předvídatelný příběh se vztahy mezi postavami, které sice hrají důležitou roli, ale není jim věnován čas, aby se přiměřeně rozehrály. Tady je příběh vyprázdněný až na půdu a času je na všechno tolik, že jsem občas zapomínala, o čem to vlastně je, ale sakra, jak mě bavilo se na to dívat a taky to poslouchat a taky, ruku na srdce, si to trošku procítit.

Nejvíc mě asi štval Jared Leto, on už se prostě jenom předvádí pro kameru a vůbec se nesnaží svým postavám dávat nějakou vnitřní konzistenci. Sylvia Hoeks byla ďábelská, a vůbec tam bylo víc pořádných ženských než mužských postav, asi je to trend, ale když je smysluplně použitý, tak jsem s tím zcela v pohodě. No ale jak jsem říkala, musím se na tom podívat znova, jestli ten dobrý pocit nebyla jenom podivná kino halucinace.