Skrytá identita (2006)

The Departed
USA/Hong Kong
režie: Martin Scorsese
scénář: William Monahan + Felix Chong a Alan Siu Fai Mak (původní scénář)
hrají: Leonardo DiCaprio, Matt Damon, Mark Wahlberg, Vera Farmiga, Martin Sheen
komentář 29. 7. 2018

Tohle je film doslova a do písmene z minulého století, jak tématem, tak zpracováním. (A protože nebyl vyroben v minulém století, tak to je špatně, jen pro upřesnění.)

Z nějakého důvodu jsem ten film hned po jeho uvedení strašně nenáviděla a z nějakého důvodu jsem se na něj potom tak alespoň jednou ročně dívala, abych přišla na to, proč ho tak strašně nenávidím a také abych pochopila, proč se tak líbil kritikům (kromě toho, že si Akademie řekla, že je na čase, aby Scorsese aspoň jednou tu cenu dostal a na filmu samotném vůbec nezáleželo).

Při letošním pravidelném sledování mě "the faithful departed" nachytali při nějaké vstřícné náladě a konečně jsem ocenila tu roztomilou infarktovou hru, kterou předvádějí pánové Leonardo a Matt. (Ačkoliv největší místečko v mém srdci si překvapivě ukradl Marky Mark.) A taky jsem konečně pochopila, co mě na tom filmu tak šíleně iritovalo, a je to samozřejmě postava Jacka Nicholsona.

Nicholson tu postavu snad někde popsal jako "inkarnaci čistého zla", jenomže to mu vážně musí strašit na věži, pokud se tak v tom filmu doopravdy vidí. Nejenže jeho buranský mafián dostává o mnoho víc prostoru, než ta postava skutečně potřebuje, ale hlavně působí jako karikatura z úplně jiného žánru a rozhodně ne jako nejzlejší zlo. V porovnání s koncentrací svých kolegů působí vysloveně směšně a to rozhodně nikoliv v dobrém slova smyslu. V souvislosti s tím taky nechápu zařazení prologu, protože se zbytkem filmu a jeho pointou má pramálo skutečného.

A jakmile jsem si tohle uvědomila, cítím se osvobozená a už tento film doufám nikdy neuvidím. (Ale budu se teď muset podívat na ten hongkongský originál, protože chci vidět Andyho Laua a Tonyho Leunga, jak se častují nenávistnými pohledy.)

-"Maybe. Maybe not. Maybe fuck yourself."

Sázka na nejistotu (2015)

The Big Short
USA
režie: Adam McKay
scénář: Adam McKay, Charles Randolph + Michael Lewis (kniha)
hrají: Christian Bale, Steve Carell, Ryan Gosling, Brad Pitt
viděno 20. 7. 2018

-"Tell me the difference between stupid and illegal and I'll have my wife's brother arrested." 

S roztěkaným stylem tohoto filmu jsem musela hodně, a vlastně celou dobu, bojovat, ale nakonec mi ten jeho message přece jen obměkčil srdce. Hlavně bych řekla, že je ten film (morálně) asi tak tisíc pět set krát lepší než Vlk z Wall Street, a přesto/proto po něm za chvíli ani pes neštěkne, kdežto z Leonarda si budou všichni sedat na zadek nadosmrti, bože to mě tak štve.

Nicméně i tak si ale myslím, že by měl Adam McKay trochu ubrat na těch siláckých řečech, alespoň pro začátek. A zdá se, že to bude moje nejoblíbenější role Steva Carella.

(Původně tam prý měla být místo Margot Robbie v bublinkové koupeli Scarlett Johansson pod vodopádem a to bych viděla mnohem radši - protože Scarlett je herečka schopná vyjádřit ironii, Margot Robbie nikoli.)

-"The small investing he still does is all focused on one commodity: water."

Most špionů (2015)

Bridge of Spies
USA/Německo/Indie
režie: Steven Spielberg
scénář: Ethan Coen, Joel Coen, Matt Charman
hrají: Tom Hanks, Mark Rylance, Sebastian Koch
viděno 7. 7. 2018

Dívala jsem se na tenhle film snad už před měsícem a pořád jsem si říkala "musím si to nechat rozležet, musím si to nechat rozležet", až jsem nakonec skoro zapomněla, že jsem to vůbec viděla, no a to je můj názor v kostce.

Kdybych to měla vzít obšírněji, tak jsem vlastně celou dobu rozjímala, jestli to záslužné téma "oh, the humanity" dokáže vyvážit tu nechutně pro-americkou/patriotickou podbarvenost, která patří možná tak ještě do těch černobílých devadesátých let, ale určitě ne do kinematografie 21. století. Tím Spielberg se svým týmem, což (pro mě) překvapivě znamená i Coeny, dokazují, že nejsou schopni překročit svůj stín a reflektovat ve své tvorbě nejen dobu, jakou se zaobírají, ale (hlavně) i dobu, ve které jejich výtvor vzniká. Budu demonstrovat na příkladu: Z celého filmu se mi teoreticky nejvíc líbil oslí můstek mezi dvěma záběry, z nichž první je ten, kde Hanks jede v nadzemce "z jednoho Berlína do druhého" a vidí lidi střílené ostrými při pokusu přelézt "tu" zeď, a ten druhý je samozřejmě ten, kdy jede v nadzemce ve své domovské zemi a vidí děti, jak během hry přelézají přes plot u cesty. Jenomže jak můžou tento záběr s čistým svědomím prezentovat jako symbol "nesvoboda x svoboda" v současné Americe, která provádí víme co dětem, zdem a plotům u sebe, u svých sousedů i v mnoha dalších zemích světa.

Dál by se mi taky třeba chtěla líbit postava Abela, jak ji pojal Mark Rylance, jenomže co s takovým skvělým minimalistickým výkonem ve filmu, kde se kalkul střídá s patosem. Dál mi taky přišlo úsměvné, jak je úvodní scéna pana právníka napsaná tak, aby vypadal jako největší parchant, nebo přinejmenším vyčůránek, na světě (nevím proč jsem si celou dobu představovala, že tu roli hraje Tarantino: "Ne náš týpek, ale klient našeho týpka."), ale protože ho hraje Tom Hanks, tak na tuto expozici film už dál nenavazuje a dál už se chová a mluví jako ten nejsprávnější chlap na světě v historii. No a nic moc víc už mi toho z filmu tedy neutkvělo.