Call Me by Your Name
USA/Itálie/Francie/Brazílie
režie: Luca Guadagnino
scénář: James Ivory + André Aciman (předloha)
hrají: Timothée Chalamet, Armie Hammer, Michael Stuhlbarg
viděno 18. 1. 2018
Ten poslední záběr je velmi devastující. Love sucks.
Ale krucinál, čím víc nad tím filmem přemýšlím a čím víc se ho snažím sama pro sebe analyzovat, tím špatnější a amatérštější se mi zdá. Timothée je vážně skvělý, živý, skutečný a zajímavý a toho Oscara bych mu přála z celého srdce. Nicméně (bohužel) září mnohem jasněji než kterákoliv jiná složka filmu. Armie dělá, co může, a má i momenty, kdy je celkem okouzlující, ale spíš se mi potvrzuje moje domněnka, že je krásný a nikoliv dobrý herec, a většinu času (i díky tomu, že už ho dávno šmíruju na instagramu a tak ho mám zapsaného jako hotového dospělého chlapa s podnikavou manželkou a dvěma malými dětmi) ve své roli není přesvědčivý a občas dokonce jako by se do ní ale vůbec nehodil.
Události plynou trochu strojeně a mechanicky a Guadagnino jako by se potřeboval ještě hodně vyrežírovat, aby zvládl odvyprávět takhle subtilní a nepříběhový příběh. Ačkoliv se mi celkem líbí, jakým směrem má nakročeno, tak to ale určitě není hotový filmař, a tak mi přijde zvláštní, když v některých kritikách čtu ódy na to, že je třetí hlavní postavou filmu. Doprovodná hudba mi spíš podporovala ten neobratný pocit z filmu, než že by ho povznášela ještě někam jinam.
Nejspíš jsem si měla zapamatovat jenom ten původní prchavý pocit a nepitvat do hloubky jednoduchý film o první lásce.
- Po čtyřech měsících, během kterých jsem si určitě minimálně stokrát pustila "Visions Of Gideon" a dojímala se nad krásou a schopnostmi umění, si musím ještě dupnout: Kruci, kéž by byl ten film před "tím" aspoň o trochu lepší, protože ten konec je tak strašně skvělý!
