Tenkrát v Hollywoodu (2019)

Once Upon a Time in Hollywood
USA/Velká Británie/Čína
režie, scénář: Quentin Tarantino
hrají: Leonardo DiCaprio, Brad Pitt, Margot Robbie
viděno 31.12.2019

Pořád sice nechápu, o co Tarantinovi šlo, ale vlastně se mi dost ulevilo, protože jsem se bála, že to bude mnohem horší. Že je ale úplně umělecky vyčerpaný, to už je zdá se pevně zakořeněné. Nebo teoreticky nejde poznat, jestli je umělecky vyčerpaný nebo ne, protože je tak strašně zamilovaný sám do sebe, že mu na tom ani nesejde.

Tygr a drak (2000)

Wo hu cang long/Crouching Tiger, Hidden Dragon
Tchai-wan/Čína/Hong Kong/USA
režie: Ang Lee
scénář: Hui-Ling Wang, James Schamus, Kuo-jing Tsai + Du Lu Wang (kniha)
hrají: Yun-Fat Chow, Michelle Yeoh, Ziyi Zhang, Chen Chang
viděno 18. 11. 2006, komentář ze dne 17. 6. 2017

Ach můj bože, tenhle film je pro mě tak složitý na pochopení, zvlášť když vůbec nechápu, co na tom nechápu, protože je velmi jednoduchý.

Předně je třeba říct, že co se týče wu-šu filmů, tak moje srdce vždy patřilo a patří Yimou Zhangovi. Jeho filmy jsou dramaturgicky přesné jako atomové hodiny, sveřepé, přímé, nekompromisní. Ang Lee svůj příběh vypráví jinak, Tygr a drak je rozvolněný a uhýbavý a neustále balancuje na hranici nedořečeného a nevysloveného. Aspekt, který mi v hlavě dělá asi nejvíc nepořádku, je striktní oddělení konverzačních částí, kde se posouvá příběh, a bojových scén, které trochu dokreslují postavy, zároveň mi ale také připadají i notně samoúčelné.

Nejsem obeznámená s knižní předlohou ani mýtem, který kolem sebe jednotlivé postavy zřejmě mají mít, ve výsledku je to ale samostatný příběh o hledání svobody a tak mi k jeho docenění žádný kontext fikčního světa nechybí. A přenádherná hudba Tana Duna je tam jako závoj na oči, abych si neuvědomila, jak intenzivně depresivní ten příběh je.

-"I wish that we'll be in the desert together again."

Hrdina (2002)

Ying xiong/Hero
Čína/Hong Kong
režie: Yimou Zhang
scénář: Yimou Zhang, Wang Bin
hrají: Jet Li, Tony Leung Chiu Wai, Maggie Cheung, Ziyi Zhang
viděno 18. 11. 2006, komentář ze dne 28. 9. 2016

Každá voda nakonec steče dolů. Ačkoliv zrovna včera jsem se bavila se svým tatínkem, že v jaderné elektrárně mají vodu pod takovým tlakem, že teče sama od sebe a klidně by tekla i do kopce. Ale to odbíhám od tématu. Líbí se mi, jak dokáže být Zhang Yimou sveřepý. Uprostřed vší té stylizované krásy mi totiž stejně přijde tento film zejména surový a divoký. A nebezpečný.

2019: Dnes přišel ten den, kdy snižuji hodnocení z pěti hvězdiček na tři, protože z ideologických důvodů jsem nejednomu filmu napálila odpad či velmi nízké hodnocení a tudíž by pět hvězdiček pro Hrdinu bylo z mého hlediska pokrytectvím. Dospěla jsem definitivně k tomu, že nelze (tento) film hodnotit jen jako umění (pro umění), ale rovněž je třeba vědět/vidět, kde a kdy a komu a o čem pojednává.