režie, scénář: Oren Peli
hrají: Katie Featherston, Micah Sloat, Mark Fredrichs
viděno 11. 2. 2012
Dagmarka se dívala sama, ve čtyři v noci, ve starém domě, v prázdném bytě, nad hlavou divnou půdu, pod postelí vrzající parkety, pod oknem v neočekávaných okamžicích hučící plynová kamna, no co si budem povídat, v některých momentech se málem podělala strachy. Ale konec ji silně zklamal. Silně silně zklamal. Skoro si začala říkat, jestli podobný druh filmu vůbec může mít dobrý konec (ve smyslu kvalitní). Došla k závěru, že jediný možný konec je naprosto brutálně otevřený konec, prostě to někde ustřihnout, pro diváka bez možnosti vědět, jak to dopadlo. Protože tak, jak to udělali ve filmu, takhle tedy ne, milánkové. A ještě jedna věc, ty zvuky kroků zní až moc jako že někdo jde a dupe/našlapuje tak, aby to bylo dobře slyšet. Pokud někdo prostě jenom jde, zní to jinak. A také, po pominutí magic hour se vracím ke smyslům, přestávám o sobě mluvit ve třetí osobě a začínám myslet. Co to vlastně tvor dělal? Nelíbilo se mi, že nevidím systém. A to nebyl tvor, který by chaoticky hýbal prkýnkama na záchodě, protože už ho přestalo bavit hýbat postelí nebo otvírat kredence v kuchyni. Tvorovy akce byly prezentovány jako promyšlené a s plánem. Tak co teda dělal? Chodil zezdola po schodech nebo z půdy? Chtěl ji zničit nebo ji chtěl pro sebe a on mu překážel? Zatracené přemýšlení, teď jsem mnohem zklamanější a snížím hodnocení ze tří na dvě hvězdičky. A každopádně další věc - pokud je pravda, že to režisér vymyslel poté, co mu spadla věc z police, taková, že sama spadnout nemohla, a potom to ještě celé natočil u sebe v domě, tak je to magor. Já bych se z toho určitě pomátla. A taky souhlasím s názorem, že tohle není film do kina.
