Motýlek (1973)

Papillon
režie: Franklin J. Schaffner
scénář: Dalton Trumbo, Lorenzo Semple Jr., Henri Charrière (kniha)
hrají: Steve McQueen, Dustin Hoffman, Victor Jory
viděno 20. 6. 2009

Celistvost filmu je hodně narušená tím, že první půlka je hodně jiná než ta druhá. To bude přežitek z knihy, ta je rozsáhlá a vypráví dobrodružství jednoho člověka. Film by měl být podle mě užší, a ono to vypadalo, že je, že to bude vězeňské drama, nicméně po hodině a půl sledování jsem byla vyvedena z omylu. Tenhle násilný skok, kdy jsem si nejdřív zvykala na drsnou bezvýchodnou atmosféru mezi čtyřmi stěnami a najednou prásk, on svádí na pláži indiánku, jsem nakonec překonala za pomoci skvělé práce, kterou odvádí technický tým a hlavně herci. Steve je hrdina, ale Dustinův slaboch (alespoň mě) potěší ještě víc.

Spalující touha (1999)

Eyes Wide Shut
USA/Velká Británie
režie: Stanley Kubrick
scénář: Stanley Kubrick,Frederic Raphael + Arthur Schnitzler (kniha)
hrají: Tom Cruise, Nicole Kidman, Alan Cumming
viděno 18. 6. 2009, dodatečný komentář 22. 10. 2018

2009: Film, který jede po úplně jiné koleji, než kam mám namířeno já. Docela bych řekla, že ani neexistuje výhybka, která by nás svedla dohromady. Já ještě nejsem dospělá, ale dospělost si představuji jinak.

2018: A krucinál, stejně se na to budu muset podívat za dalších deset let znova, protože i teď jsem stejně jako před minulými deseti lety příliš nezkušená na to, abych vůbec chápala, o čem film pojednává. (Natož abych si pro sebe dokázala pojmenovat, jestli to dělá dobře nebo ne.)

Teď si sice dokážu víc (než dřív) vychutnat, jak Kubrick mučí Cruise, ale myslím tím doslova režiséra a herce, protože co prožívá ta postava, co já vím. Jediná věc (kromě matné představy, že člověk má tendenci s plynutím času trochu zapomenout, že Nicole je schopná být herecká bohyně), které můžu jakžtakž porozumět a dejme tomu se díky ní na mapě filmu alespoň trochu zorientovat, je krátká mimoslovní etuda Alana Cumminga na téma jak vyjádřit neopětovatelné city.

Svoje zmatení bych nejraději ilustrovala na tom finálním rozhovoru, kde mi hrozně vadí, že když Nicole řekne "the important thing is we're awake now", tak že Tom vypadá, jako že buďto nikdy neusnul a nebo už se nikdy neprobudí, zkrátka že během své odysey nic nepochopil.

Marketa Lazarová (1967)

režie: František Vláčil
scénář: František Pavlíček, František Vláčil, Vladislav Vančura
hrají: Josef Kemr, Magda Vašáryová, Ivan Palúch, Vlastimil Harapes, Pavla Polášková, František Velecký, Vladimír Menšík
viděno 16. 6. 2009

Vlci útočí ve smečce. Kniha se mi četla těžce, film se mi sledoval lehce. Konečně jsem mohla přemýšlet nad obsahem, ne zápolit s formou. Nicméně teď bych se do knihy ráda dala znovu, abych plně prohloubila svůj prožitek. V knize jsem Kristiánem opovrhovala, zde jej miluji. Jeho postava může sloužit jako ukazatel toho, co se se mnou v průběhu sledování filmu dělo, a Alexandra zase vyjadřuje postoj, jaký zaujímám k životu. Adam, to je ta touha vysmívat se všemu a všem, ve své podstatě je nejstatečnější a nejzbabělejší ze všech, snad si jako jediný drží nadhled. Mikoláš chce vlastnit a nakonec je z toho vlastnění unaven, ale přestat už nemůže, pije až do dna. Nejhůře ze všech rozumím Markétě, se kterou nemám žádný styčný rys. Ale právě proto mě tak dráždí. ♥

Nosferatu, symfonie hrůzy (1922)

Nosferatu, eine Symphonie des Grauens
režie: F.W. Murnau
scénář: Henrik Galeen
hrají: Max Schreck, Gustav von Wangenheim, Greta Schröder
viděno 22. 5. 2009

Mno, po několika opakovaných shlédnutích a bezesných produmaných nocích musím říci, že tento film bych zařadila do škatulky "dostalo mě to, ať jsem nechtěla sebevíc". Při prvním sledování jsem si u strašidelné hyeny říkala, co to má být. Postupem času se něco změnilo. Teď když si vzpomenu na pitoreskní postavičku ohánějící se kolem sebe rakví, naskočí mi samé příjemné asociace.

Sloní muž (1980)

The Elephant Man
režie, scénář: David Lynch
hrají: Anthony Hopkins, John Hurt, Anne Bancroft
viděno 18. 5. 2009

Hrozně těžký film. Ubil mě. Ale jak stárnu a brečím u všeho, tak jsem samozřejmě taky brečela.

Fargo (1996)

režie, scénář: Ethan Coen, Joel Coen
hrají: Frances McDormand, William H. Macy, Steve Buscemi, Peter Stormare
viděno 15. 5. 2009

Nejzábavnější Coeni? To by byla panečku motivace tenhle film strhat, že nenaplňuje očekávání. Největší švanda ale je, že tyhle a jiné podobné nálepky dávají filmům diváci, filmy samy od sebe nejsou nic. Nebo tak něco. Toliko k filozofickým myšlenkám, jež se obvykle u komentářů objevují. Nebo by měly, ale co já vím. Dále bych chtěla vyjádřit obdiv scénáři a figurám v něm vylíčeným, neboť v tom tkví klíč k úspěchu - výrazné typy obsazené výraznými herci. Výrazně. Ráda bych proto vyzdvihla práci lidí, kteří rozhodli, že postavy budou hrány těmi lidmi, kterými jsou nakonec hrány. Také bych chtěla ocenit úsilí 12 otců poutníků, kteří někdy kolem roku 1607 zcivilizovali barbarský Nový svět a položili tak základy společnosti, ze které si tento film utahuje. Chtěla bych, aby William H. Macy věděl, jak moc pro mě znamenají jeho modré oči a žabí ústa roztažená do úsměvu, když dělá, že je šťastný a že už odeslal ta sériová čísla vozidel. A nakonec bych chtěla poděkovat mé matce, že mě porodila a umožnila mi, abych napsala tento komentář.

Hrob světlušek (1988)

Hotaru no haka/The Grave of Fireflies
režie: Isao Takahata
scénář: Isao Takahata, Akiyuki Nosaka (kniha)
hrají: Cutomu Tacumi, Ajano Širaiši
viděno 3. 5. 2009

Film, na který jsem se v žádném případě nechtěla dívat. Osud tomu chtěl, že mě sestra donutila. Dívaly jsme se spolu. Brečely jsme spolu. Takovéhle filmy jsou mnohem strašidelnější než všechny zombie filmy dohromady.