neděle 22. prosince 2019

Děsivé dědictví (2018)

Hereditary
USA

režie, scénář: Ari Aster
hrají: Toni Collette, Gabriel Byrne, Alex Wolff, Milly Shapiro
viděno 22. 12. 2019

Oceňuji VRSTEVNATOST filmu, mám teď nad čím přemýšlet. Nejvíc fascinující je to, jakým způsobem má Ari Aster absolutní kontrolu nad tím, co a jak vypráví.

Jednou už jsem jinde psala, že nemám ráda, když tvůrci/umělci šíří svou vlastní nemoc skrz své dílo mezi své publikum. (Příklad: von Trier a Jack staví dům: osobní vnitřní boj umělce mezi megalomanií a pocitem totální vlastní nedůležitosti/zamindrákovanosti prorůstá do filmu jako odporný zčernalý nádor a výsledné umělecké dílo tak nenabízí žádné řešení, jenom metastázuje do každého, kdo se na film podívá.)

Aster bere svoje velmi osobní a velmi bolestivé utrpení, prohlédne a prohmatá a procítí si ho ze všech stran a potom zkonstruuje film, ve kterém nikdy nic nemá pouze jeden význam. Když syn stojí v temné chodbě před pokojem svých rodičů, zezadu ho osvětlují blesky bouře, není mu vidět ve tmě do tváře a je z něj jenom hrozivá temná silueta, je to prvek půjčený z milionu hororů, kde děsivé děti dělají děsivé věci, aby to vypadalo děsivě, a v tuhle chvíli je to ve filmu i opodstatněné, protože on je původcem té mimo obraz slyšené bolesti, ale také on sám je oběť, nad kterou se stahují mraky.

Zároveň je to poctivé hmatatelné rodinné drama, ve kterém by si každý zasloužil/potřeboval silné objetí, pochopení a nejspíš mnoho hodin terapie, a nic z toho bohužel nepřijde, protože jejich životy jsou ovládány loutkoherci, kteří jim píšou po zdech nekromantické invokace a monitorují a směrují každý jejich krok.

A přestože všechno, co jsem právě popsala, zní jako skok do nejhlubší, nejsmrtelnější bažiny, tak se filmu povede skončit výsostně terapeuticky (a pořád věrně svému žánru). Provede nás peklem, ale skrz naskrz a pokračuje dál, za katarzí, nenechá nás uvíznout a utopit se. Je to film, kde záporák vyhraje a všechno skoční špatně, ale je to tak krásné, tak samozřejmé a tak osvobozující. Chci, aby takhle fungovaly všechny moderní horory, nechci nutně napsat, že by "měly znamenat i něco víc", protože to by měly snad všechny filmy, ne, ale rozhodně chci, aby byly pořádné a podvratné. (James Wan si může jít trhnout nohou.)

Představte si, že jste herec, a někdo vám nabídne takovýhle scénář. To musí být absolutní blaho. Myslím si, že jak Toni Collette, tak Alex Wolff si zasloužili minimálně nominaci na Oscara. ♥

čtvrtek 5. prosince 2019

Za zvuků hudby (1965)

The Sound of Music
USA

režie: Robert Wise
scénář: Ernest Lehman

hrají: Julie Andrews, Christopher Plummer, Eleanor Parker
viděno 5. 12. 2019

Pořád jsem si říkala, že celkem dobrý, ale že kdyby tam nebyly furt ty písničky, že by mě to bavilo víc. A potom začala zpívat matka představená a už jsem brečela jak želva.

Nicméně když se člověk zamyslí nad tím, jaké další filmy vznikaly v půlce šedesátých let, tak je to prostě film ve všech směrech předpotopní.

sobota 23. listopadu 2019

Nit z přízraků (2017)

Phantom Thread
Velká Británie/USA

režie a scénář: Paul Thomas Anderson
hrají: Daniel Day-Lewis, Vicky Krieps, Lesley Manville
viděno 23. 11. 2019

-"Whatever you do, do it carefully." 

Konečně páně Andersonův film, ve kterém poznávám své vlastní rezervovaně vášnivé šílenství.


pátek 22. listopadu 2019

Život je krásný (1946)

It's a Wonderful Life
USA

režie: Frank Capra
scénář: Frances Goodrich, Albert Hackett, Frank Capra

hrají: James Stewart, Donna Reed, Lionel Barrymore
viděno 22. 11. 2019

Jaký roztomilý malý film o sebevraždě.


úterý 29. října 2019

Volný den Ferrise Buellera (1986)

Ferris Bueller's Day Off
USA

režie a scénář: John Hughes
hrají: Matthew Broderick, Alan Ruck, Mia Sara, Jeffrey Jones
viděno 29. 10. 2019

Vizuální gagy byly téměř skvělé (tužky v účesu, Jeffreyho běh chodbou a pár dalších), konverzační už tak skvělé nebyly a pokus o příběh (vývoj postav, zachycení dospívání a "touhy po svobodě") absolutně ztroskotal.


úterý 24. září 2019

Město bohů (2002)

City of God - Cidade de Deus
Brazílie/Francie

režie: Fernando Meirelles, Kátia Lund
scénář: Bráulio Mantovani + Paulo Lins (kniha)

hrají: Alexandre Rodrigues, Leandro Firmino, Matheus Nachtergaele
viděno 24. 9. 2019

Pane jo, bez použití mozku, jen srdce, jsem měla dojem, jako kdybych viděla film (to médium) poprvé v životě. Děti jsou naše budoucnost.


středa 4. září 2019

Byt (1960)

The Apartment
USA

režie: Billy Wilder
scénář: Billy Wilder, I.A.L. Diamond

hrají: Jack Lemmon, Shirley MacLaine, Fred MacMurray
viděno 4. 9. 2019

Asi jsem měla přehnaně vysoká očekávání, ale takhle jsem se u "dobrého" filmu už dlouho nenudila. Film sice jede přesně jako mašinka, ale možná právě proto (plus některé další věci) ho vlastně nenávidím.


pátek 28. června 2019

Šíleně bohatí Asiati (2018)

Crazy Rich Asians
USA

režie: Jon M. Chu
scénář: Peter Chiarelli, Adele Lim + Kevin Kwan (kniha)

hrají: Constance Wu, Michelle Yeoh, Awkwafina
viděno 28. 6. 2019

Krucipísek, nechala jsem se zmást slovem komedie natolik, že jsem si nevšimla, že za tím následovaly také žánry romantický a drama. Výsledkem byly vysloveně protrpené dvě hodiny, ve kterých jsem zaznamenala zhruba dva vtipy a nesnesitelnou nálož romantického dráma. Film jako celek, příběhem i provedením, mi přijde jako dvacet či třicet let starý, respektive obstarožní, není na něm nic svěžího ani nápaditého ani pozoruhodného.

Nicméně jsem zároveň v šoku z toho, že film někteří lidé kritizují pouze za to, že je "plný Číňanů".

pondělí 15. dubna 2019

Vysvobození (1972)

Deliverance
USA

režie: John Boorman
scénář: James Dickey (+ kniha)
hrají: Jon Voight, Burt Reynolds, Ned Beatty, Ronny Cox
viděno 15. 4. 2019

-"They're drowning the river, man." 

Musím říci, že tentokrát se okouzlení klasikou nekonalo. Nechci v žádném případě podceňovat schopnosti Johna Boormana (ani dobové možnosti), ale počet věcí, které se mi zdály nechtěně směšné, dosáhl takové úrovně, že jsem se nebyla na film schopná vůbec napojit.

Myslím, že to začalo hned tím soubojem banjí. Tu scénu beru vážně a nic se mi na ní nezdálo nepovedeného, ale v kontextu celého filmu si nejsem úplně jistá, jak ji mám vnímat. Je to jakási temná předzvěst krajiny a lidí, kteří myslí a chovají se úplně jinak, než na co jsou city boys zvyklí, a chlapec sám potom také hlídá bod, odkud není návratu, když "hrdinové" vyjedou na řeku a podplují ho pod mostem, což si řeknu jako člověk vzdělaný v principech mytologických příběhů a obecné dramaturgie a bla bla, ale zvuk banja ve mně zrovna moc nevzbuzuje pocity temna nebo nepokoje a hlavně Voight, který tam je a všechno vidí a očividně je znepokojen, se z ničeho nepoučí a potom jde na břeh a začne klábosit s ozbrojenými démony z lesa. A obecně předpokládám, že film je o mužích, kteří na to, že se vydávají uniknout do přírody před složitostmi civilizace, projevují obdivuhodnou neschopnost poslouchat své instinkty nebo si správně vyložit signály a znamení, jež jim padají do cesty.

To vlastně zní dobře a jako hodno prozkoumání, ale bohužel mi tři zásadní věci brání zúčastnit se tohoto výletu:

1. Extrémně marné herecké výkony. Voight funguje jen jako takový pohledný panák a Reynoldsovi se snad daří přehrávat i ve scénách, ve kterých není přítomen. Scéna hádky nad mrtvolou je potom tak názorným hereckým workshopem na téma "jak nedělat drama", že jsem se u sledování skoro styděla.

2. Podivné skoky v čase a střídání realistických-nerealistických fyziologických důsledků toho, čím si chlapci prošli. Nejdivnější je lovecký výlet na útes - to ti dva jako den a noc stáli v ledové vodě, zatímco náš neochotný hrdina nahoře spal a bál se? Burt Reynolds sice omdlel a natřeli ho na bílo, ale tlouštík se zdá úplně v pohodě, ani rýmečka nebo nic, co? A Voight je po propíchnutí šípem taky podezřele fyzicky aktivní.

3. Neobratné dobové triky. Tady mám na mysli hlavně ve dne natočenou modrou noc se slunečními odlesky na hladině a zpoceném těle, díky kterým to vypadá, jako že všichni umřeli a jsou nyní trestáni za svou hloupost v očistci, kde musí prožívat své utrpení znova a znova. Umělá ručička v závěrečné snové sekvenci je potom takový poslední hřebíček do rakve. A nebo nevím, jestli jsem to jenom špatně pochopila a ono to má být béčko, které si mám užívat proto, že je špatné?

čtvrtek 4. dubna 2019

Ponorka (1981)

The Boat - Das Boot
Západní Německo

režie a scénář: Wolfgang Petersen
hrají: Jürgen Prochnow, Herbert Grönemeyer, Klaus Wennemann, Erwin Leder
viděno 4. 4. 2019

Sakra, emoce jako na horské dráze, i když to ve skutečnosti byla spíš spirála spějící k jedinému možnému konci. Pěkná ukázka filmu, kde jeho (extrémní) délka je nejen ospravedlnitelná, ale je dokonce nutná, aby se všechny ty zvraty v pocitech dokázaly v divákovi smysluplně usadit a nebyl to jenom nesmyslný shluk/sled věcí. (Ehm, dívám se vyčítavě na vás, současné blockbustery.)

P.S.: Že má Erwin Leder úplně neuvěřitelný obličej jsem věděla i předtím, ale panečku...!

pondělí 1. dubna 2019

Takoví normální zabijáci (1994)

Natural Born Killers
USA

režie: Oliver Stone
scénář: David Veloz, Richard Rutowski, Oliver Stone
hrají: Woody Harrelson, Juliette Lewis, Robert Downey Jr.
viděno 1. 4. 2019

-"Look bitch, you knew I was a snake."

sobota 30. března 2019

Favoritka (2018)

The Favourite
Irsko/Velká Británie/USA

režie: Yorgos Lanthimos
scénář: Deborah Davis, Tony McNamara

hrají: Olivia Colman, Emma Stone, Rachel Weisz, Nicholas Hoult
viděno 30. 3. 2019

Jak jsem si u "Mad Max: Fury Road" říkala, že Nicholas Hoult by měl navždy chodit s holou hlavou, tak jsem zjevně neměla pravdu. Emmu Stone jsem vždy nenáviděla, a tady je to použité výtečně. Olivia Colman je bohyně. K Rachel nemám potřebu se vyjadřovat, kupodivu.

Je příjemné vidět, že se Lanthimos neopakuje v rámci své filmografie, i když se možná trochu opakuje v rámci tohoto filmu.

-"I dreamt I stabbed you in the eye."


pondělí 25. března 2019

Velký (1988)

Big
USA

režie: Penny Marshall
scénář: Gary Ross, Anne Spielberg
hrají: Tom Hanks, Elizabeth Perkins, Mercedes Ruehl
viděno 25. 3. 2019

Ze všech možných příběhů, které by se nabízely při takové premise, si museli vybrat ten, který se zrovna nenabízel, a totiž románek s dospělou ženou. Ó bóže. A to ještě prý režisérka zamítla možnost, že by hlavní postava byla dívka, protože by si nedovedla realisticky představit románek třicetipětiletého muže s dvanáctiletou děvčetem. Hm, kudos za tuhle zcela přijatelnou realistickou variantu. Ó bóže.

Texaský masakr motorovou pilou (1974)

The Texas Chainsaw Massacre
USA

režie: Tobe Hooper
scénář: Tobe Hooper, Kim Henkel
hrají: Gunnar Hansen, Marilyn Burns, Edwin Neal
viděno 25. 3. 2019

Well, I'm never... something ever again. Intenzivní existenciální drama, během kterého mě napadalo přání žít někde hodně daleko od všech lidí smíchané s hořkým pocitem, že by to ničemu nepomohlo.

neděle 24. března 2019

Zuřící býk (1980)

Raging Bull
USA

režie: Martin Scorsese
scénář: Paul Schrader, Peter Savage, Martin Mardik + Jake LaMotta (kniha)
hrají: Robert De Niro, Cathy Moriarty, Joe Pesci
viděno 24. 3. 2019

Mno, to jsou dvě hodiny mého života, které nedostanu zpátky. Můžou se to snažit okrášlit, jak chtějí, ale pořád je to takzvaný garbage film o garbage people. Je mi vlastně úplně jedno, co se tam děje v popředí, protože na pozadí se k ženám chovají jako k podřadné entitě a to je pro mě tragédie tohohle příběhu. Kromě toho, že vlastně nechápu, proč by si někdo myslel, že hlas tohohle "muže" by měl každý slyšet, jsem dostala migrénu z těch nikdy nekončících dialogů, které nemají doslova vůbec žádný obsah. Nic. Nada.

pátek 15. března 2019

Laura (1944)

USA
režie: Otto Preminger
scénář: Jay Dratler
hrají: Gene Tierney, Dana Andrews, Clifton Webb, Vincent Price, Judith Anderson
viděno 15. 3. 2019

Kruci, to jsem nevěděla, že Vincent Price hrával za mlada vysoké hloupé mužně slabošské krasavce, a ani by mě nenapadlo, že se na to bude tak skvěle hodit. Hodně příjemný film, je velmi lehké prostě poslouchat charismatické a přesné herce, jít s nimi, kamkoliv se pohnou a zapomenout, kolik času už doopravdy uplynulo.

Jako největší klad vidím hlavně to, že jsou všichni krásně civilní, nepřehrávají, nesnaží se vytvářet drámo, díky tomu je můj výsledný dojem hodně "moderní" a nadčasový. Konkrétně třeba Clifton Webb je úplně skvělý, jeho perfektně odstupňovaná, nenápadná a vlastně jenom vnitřní proměna je pastvou pro oči, ale to platí o všech pěti hlavních hercích, moc dobrý koncert. Judith Anderson je tam například jenom chvíli, ale i tak je báječná.

K mé dokonalé spokojenosti chybí jenom to, aby se Mark McPherson na konci do bytu vrátil o minutu později, ale to už by byl takový trochu rozmazlený požadavek. Ale panečku, to by bylo něco.


středa 13. března 2019

Na západní frontě klid (1930)

All Quiet on the Western Front
USA

režie: Lewis Milestone
scénář: George Abbott, Maxwell Anderson + Erich Maria Remarque (kniha)
hrají: Louis Wolheim, Lew Ayres, Ben Alexander
viděno 13. 3. 2019

Okej, tak já to řeknu: tomuhle filmu k Olověné vestě (můj osobní piedestal) chybí jenom Surfin' Bird a Vincent D'Onofrio. (A padesát sedm let filmařského vývoje, ale to považuji za detail.)

Zákopová válka je tady tak reálná a hmatatelná, až z toho mrazí. A jak je v mých očích často problémem (zvlášť starších) literárních adaptací, že autoři neumí funkčně převést literární dějový oblouk do filmového, tak tady ta uhýbavá epizodičnost se slepými rameny a zacentrovaná na postavy funguje brilantně. Boty jako jeden příklad za všechny, ale jinak jsem stoprocentní fanda.

středa 6. března 2019

Zrodila se hvězda (2018)

A Star Is Born
USA

režie: Bradley Cooper
scénář: Eric Roth, Bradley Cooper, Will Fetters + Moss Hart (původní scénář), John Gregory Dunne (původní scénář), Joan Didion (původní scénář), Frank Pierson (původní scénář)

hrají: Lady Gaga, Bradley Cooper, Sam Elliott
viděno 6. 3. 2019

Lidem, jako je Bradley Cooper, pokud tedy lze soudit podle této jeho prvotiny, by se mělo zákonem přikázat, abych jejich filmy délkou nepřesahovaly tak hodinu čtyřicet. Potom by neměl čas strkat tam všechen ten nesnesitelný balast a možná by i prokoukl nějaký ten obsah. Vím, že tam nějaký je, ale v tomhle podání je ho opravdu nemožné zahlédnout.

A potom by si lidé jako Bradley Cooper mohli také třeba čas od času připustit, že jejich herecký rejstřík na nuancované předvedení charakterového oblouku takhle komplexní postavy prostě nestačí. To je sice pěkné, že se rok učil ve sklepě se synem Willieho Nelsona hrát na kytaru, ale když se jeho projev nezmění za dvě a kurňa čtvrt hodiny filmu, tak je to prostě na nic.

Plus mi z těch hudebních a tanečních čísel začaly krvácet uši i oči: možná proto, že s tímto druhem hudby obvykle vůbec nepřicházím do kontaktu, možná proto, že si opravdu dali záležet, aby Allyina hudba byla tak plytká a povrchní, jak je to jenom možné. Písnička začínající slovy "Proč vypadáš tak dobře v těch džínách?" Wtf, to té postavě má být devatenáct? Nebo kdyby to aspoň tematizovali, že dělá škvár, aby vydržela dál být slavná, ale ne, on jí raději vyčte, že je hnusná.


čtvrtek 28. února 2019

Top Gun (1986)

USA
režie: Tony Scott 
scénář: Jim Cash, Jack Epps Jr.
hrají: Tom Cruise, Kelly McGillis, Val Kilmer
viděno 28. 2. 2019

Proč by tohle někdo označil za důležitý výtvor filmové historie? Kroutím hlavou. Že je to jenom proto, aby lidé věděli, z čeho si dělají srandu Žhavé výstřely?

čtvrtek 21. února 2019

Vzpomínky na Afriku (1985)

Out of Africa
USA

režie: Sydney Pollack
scénář: Kurt Luedtke + Karen Blixen (kniha), Judith Thurman (kniha), Errol Trzebinski (kniha)
hrají: Meryl Streep, Klaus Maria Brandauer, Malick Bowens
viděno 21. 2. 2019

-"This Chief says: British can read and what good has it done them?"

(Malick Bowens!) Ale jinak nechápu smysl takových filmů, respektive vůbec nevím, co si o nich myslet/jestli tím chtěl básník něco říci.



pátek 1. února 2019

Bídníci (2012)

Les Misérables
Velká Británie

režie: Tom Hooper
scénář: William Nicholson, Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg + Victor Hugo (kniha)
hrají: Hugh Jackman, Amanda Seyfried, Eddie Redmayne
viděno 1. 2. 2019

Jak jsem poslední dobou začala říkat, že není fér rovnou z pozice předsudků říkat, že nesnáším muzikály, tak je možná na čase zase začít říkat, že nesnáším muzikály. Málokdy se filmu podaří, abych všechny zúčastněné, včetně některých mých hodně oblíbených herců, chtěla udeřit cihlou.



středa 30. ledna 2019

Amores perros - Láska je kurva (2000)

Amores perros
Mexiko

režie: Alejandro González Iñárritu
scénář: Guillermo Arriaga
hrají: Emilio Echevarría, Gael García Bernal, Goya Toledo
komentář ze dne 30. 1. 2019

Nerozumím tomu. To nejsou tři propletené příběhy, to je film složený ze tří povídek. A tak ani tak nechápu, co to má znamenat. A abych napsala víc než jenom tři věty, tak dodám ještě zpětné uvědomění, proč mě to ani nezajímá: Nikdo z těch postav není dobrý člověk (Gael k tomu má asi nejvíc nakročeno, ale i on se chová hned od začátku dost problematicky). Proč bych se měla dívat na film výlučně jenom o zlých a špatných lidech.


neděle 27. ledna 2019

Schindlerův seznam (1993)

Schindler's List
USA

režie: Steven Spielberg
scénář: Steven Zaillian + Thomas Keneally (kniha)
hrají: Liam Neeson, Ben Kingsley, Ralph Fiennes
viděno 27. 1. 2019

No nevím, když existují věci jako Saulův syn, Obchod na korze a Daleká cesta, tak mám prostě problém vnímat Schindlerův seznam jako "stěžejní dílo světové kinematografie". Potom si musím vědomě připomenout, že existuje víc než jeden tvůrčí přístup a že tak to je v pořádku, ale taky si zároveň nemůžu pomoct, abych se na některé ty přístupy nedívala trochu spatra. Sice vykřikuji "Oh the humanity!" každou minutu aspoň třikrát, ale stejně... Například ta často citovaná scéna s děvčátkem v červeném kabátě by byla o moc působivější, kdyby nebyla tolik přerušovaná střihem, kdyby byla snímaná ze sjednocené perspektivy delší dobu a teprve po ní kdyby následoval (jeden a delší) záběr do tváře Oskara Schindlera, který to "všechno vidí". A posledních dvacet minut... no byla to Stevenova volba.


sobota 26. ledna 2019

Tanec s vlky (1990)

Dances With Wolves
USA

režie: Kevin Costner
scénář: Michael Blake (+ kniha)
hrají: Kevin Costner, Graham Greene, Rodney A. Grant a Nathan Lee Chasing His Horse
viděno 26. 1. 2019

Kdyby ten film tolik nezneužíval klišé vznešeného divokého západu, tak by to mohlo být celkem maso. Protože tam všechno je. Jenom tak podivně blockbusterově, kýčovitě a bíle zachraňujícně zmutované a otupěné. Nicméně Graham Greene, Rodney A. Grant a Nathan Lee Chasing His Horse for presidents.


čtvrtek 24. ledna 2019

E.T. - Mimozemšťan (1982)

E.T.: The Extra-Terrestrial
USA

režie: Steven Spielberg
scénář: Melissa Mathison
hrají: Henry Thomas, Drew Barrymore, Pat Welsh
viděno 24. 1. 2019

Líbí se mi spousta obrazů, fascinace nocí a lesem a nocí v lese a nebem s hvězdami a záhadami vesmíru je hojně nasycena. Líbí se mi, jak spolu tři různě staří sourozenci pěkně spolupracují a jak se mají rádi. Líbí se mi bizár až surreálná scéna s osvobozováním žab ve škole. Líbí se mi obecně ten nápad mimozemšťana uvízlého na Zemi, ale nejsem si jistá, jestli film ten nápad vůbec rozvíjí do nějakého příběhu/děje. A i zbytek filmu jsou jen samé otázky s pozdviženým obočím. Předně Henry Thomas, nejsem si jistá, jestli bych ho označila za schopného dětského herce, ale nejsem si ani jistá, jestli náhodou nepůsobí tak otravně jenom proto, že je scénář tak divný a příběh se v půlce zastaví a dál se vůbec nehýbe kupředu. (Například nechápu, proč jsou ti "agenti" bráni jako záporáci a proč se na ně křičí "vy mu ubližujete a vy ho zabíjíte", když film nikdy neukáže, že by E.T.mu chtěli ublížit nebo že by jeho uvadající zdravotní stav měl doopravdy co do činění s jejich příchodem.) Zmínek o absentujícím otci je tam příliš mnoho na to, aby to byla jenom "náhoda", ale film s tím dál nijak nepracuje a v rozuzlení a pointě to nehraje žádnou roli, stejně jako vztah mezi Elliotem a agentem klíčenkou taky vyšumí, ačkoliv se celou první půlku hledají a agent potom naznačuje, že ví něco víc než všichni ostatní. Asi aby to bylo fér tak i postava matky je dost na ránu. Film si dá práci s tím, že cíleně ukazuje, že kromě péče o děti nemá žádný vlastní osobní život, ale ani tak si nevšimne, že se jí přímo pod nosem dějí psí kusy. Hudba Johna Williamse je přehnaně veselá i ve strašidelných nebo nebezpečných pasážích, což mě přirozeně štve. Moje dětské návštěvy mimozemšťanů prostě vypadaly jinak.


úterý 22. ledna 2019

RoboCop (1987)

USA
režie: Paul Verhoeven
scénář: Edward Neumeier
hrají: Peter Weller, Nancy Allen, Miguel Ferrer
viděno 22. 1. 2019

-"Good night, sweet prince."

Jen se mi to zdá, nebo je ten film skvělý, znamenitý, oslnivý v každém možném ohledu? A totálně miluju, jak se Peter Weller v tom kostýmu hýbe.


neděle 20. ledna 2019

Obvyklí podezřelí (1995)

The Usual Suspects
USA/Německo

režie: Bryan Singer
scénář: Christopher McQuarrie
hrají: Gabriel Byrne, Kevin Spacey, Chazz Palminteri
viděno 20. 1. 2019

-"The man with the plan."

Je to cool asi jako historka u táboráku, hned po pointě vám možná letí hlavou "pane jo", ale jakmile nad tím chviličku přemýšlíte, tak vůbec nic nemá pevné obrysy, fikční svět nedává smysl a vůbec je to celé pryč jak pára nad hrncem. Pode mě je problém v tom, že Bryan Singer je nejvíc nejpřeceňovanější zmetek, teda pardon, režisér, na kterého si zrovna teď můžu vzpomenout a taky do té doby, než to budu prohlašovat o někom jiném. Té jednoduché historce, která nemá žádnou jinou kvalitu než tu coolovost, nedokáže dát 1) reálné základy 2) jakékoliv vztahy mezi postavami 3) přesah. Film působí strašně zastarale a tak moc se soustředí na tu jednu jedinou věc, že úplně zapomíná připravit nějakou jinou falešnou zajímavou věc, která by odváděla divákovu pozornost (ne)správným směrem a jaksi dodala filmu, který je jinak jenom o nápadu, abych tak řekla, obsah. P. S.: Podobně mainstreamové cool filmy, které to dělají správně, jsou podle mě například Dokonalý trik nebo i ta Americká krása, ať neodbíhám daleko; zkuste si ty filmy porovnat a hned je ještě asi tak tisíckrát víc vidět, že Obvyklí podezřelí jsou prostě o ničem. Máte dojem, že jste se po shlédnutí tohohle filmu dozvěděli něco zajímavého o lidské podstatě? Já teda ne.


pátek 18. ledna 2019

Mafiáni (1990)

Goodfellas
USA
režie: Martin Scorsese
scénář: Nicholas Pileggi (+ kniha), Martin Scorsese
hrají: Robert De Niro, Ray Liotta, Joe Pesci
viděno 18. 1. 2019

Čím jsem starší, tím víc jsem si jistá, že tenhle druh filmů je morálně neospravedlnitelný.


čtvrtek 17. ledna 2019

Drsný Harry (1971)

Dirty Harry
USA

režie: Don Siegel
scénář: Harry Julian Fink, Rita M. Fink, Dean Riesner, Terrence Malick, John Milius
hrají: Clint Eastwood, Reni Santoni, Andrew Robinson
viděno 17. 1. 2019

Jestli jsem někdy viděla nějaká další pokračování, tak už si to nepamatuju a nemůžu provést pořádné srovnání, ale každopádně platí následujicí: Na Dirty Harrym oceňuji zejména, že je to úplně čistý (hihi), přímý a jasný film bez odboček, bez nimrání v osobním životě (jak inspektora, tak záporáka) a bez přílišného lpění na vysvětlování politických inklinací a interpretací. I když se postavy zrovna baví o tom, jestli je nebo není nějaký zákon úplně na prd, tak jejich dialog zůstává věcný a nespadá do skrytého vypravěčství či komentování. Divák se sám rozhodně, jestli s takovou postavou souhlasí nebo jestli ho takový "message" filmu uráží, ale film sám se nestaví do role kazatele. I když jsou tam teda všude ty kříže a Ježíšové, tak nevím, jak moc jsem si nasedla na lopatu. Další věc, co mě mile překvapila, že ten film není sexistický ani misogynistický, protože vzhledem k angažmá Clinta Eastwooda jsem tak nějak automaticky předpokládala, že bude.



sobota 12. ledna 2019

Rain Man (1988)

USA
režie: Barry Levinson
scénář: Ronald Bass, Barry Morrow
hrají: Dustin Hoffman, Tom Cruise, Valeria Golino
komentář 12. 1. 2019

Asi je dobře, že si na vše nechali dostatek času... a že je to méně obvyklý druh příběhu... a že to dojalo Michaela Caina, který taky objevil, že má bratra v ústavu... Ale já nejsem Michael Caine.


neděle 6. ledna 2019

Lví král (1994)

The Lion King
USA
režie: Rob Minkoff, Roger Allers
scénář: Irene Mecchi, Linda Woolverton, Michael Baier
hrají: Matthew Broderick, James Earl Jones, Jeremy Irons
viděno 6. 1. 2019

Začátek je celkem pěkně impresionistický, ale samozřejmě/bohužel to hned pomine a po zbytek filmu mě animace už nebaví. Nejlepší písničku má přirozeně záporák v zeleném dýmu, ale ani tak si ji nebo žádnou jinou nepamatuji a nemám potřebu slyšet někdy znovu. A co je proboha s těmi všemi prdícími a krkacími vtipy? Gotické dítě ve mně je prostě hrubě nespokojené.