čtvrtek 26. února 2015

Výlet do přírody (1936)

Partie de campagne/A Day in the Country
režie, scénář: Jean Renoir
hrají: Sylvia Bataille, Georges D'Arnoux, Jane Marken
komentář ze dne 26. 2. 2015

Vlastně nedokážu úplně pochopit, jak může ukazování povrchních a hloupých lidí vést k hlubšímu poetickému zážitku, nicméně mě to dostalo i při druhém promítání. A nedokončenost je dnes součástí kouzla.

úterý 17. února 2015

Ostře sledované vlaky (1966)

Closely Watched Trains
režie: Jiří Menzel
scénář: Bohumil Hrabal (+kniha), Jiří Menzel
hrají: Václav Neckář, Jitka Bendová, Vladimír Valenta, Libuše Havelková, Josef Somr
komentář ze dne 17. 2. 2015

Nevím, jestli zrovna tohle je vhodné místo pro ventilaci těchto pocitů, ale v posledních několika týdnech jsem si uvědomila, že jsem neskutečně alergická na Miladu Ježkovou. A čím víc se dívám na ty protivné a hloupé ženštiny, které představuje, tím víc mám dojem, že ji režiséři strašlivě nadužívají. A co se týče filmu samého: Mám dojem, že jaksi "rozumím" záměru, ale celé to sledování vůbec neplyne tak lehce, jak by mělo. Závěr to čekání trochu ospravedlní, ale jak říkám, trochu. Mimo něj mi skutečně skvělá přijde jenom scéna, ve které jde Miloš za paní přednostovou do sklepa.


pondělí 16. února 2015

Bláznivá střela (1988)

The Naked Gun: From the Files of Police Squad!
režie: David Zucker
scénář: Pat Proft, David Zucker (původní scénář), Jim Abrahams (původní scénář), Jerry Zucker (původní scénář)
hrají: Leslie Nielsen, Priscilla Presley, George Kennedy
komentář ze dne 16. 2. 2015

Připadám si trochu nepřiměřeně, protože mám dojem, že v poslední době až přespříliš používám spojení "čím jsem starší", ale čím jsem starší, tím víc si tady v těch filmech všímám spíš těch hluchých míst než těch zábavných. A za hluchá místa počítám i humory typu dvouminutové poslouchání močení přes mikrofon. Nicméně v parodování zažitých klišé asi není nikdo lepší.


neděle 15. února 2015

Blízká setkání třetího druhu (1977)

Close Encounters of the Third Kind
režie, scénář: Steven Spielberg
hrají: Richard Dreyfuss, François Truffaut, Teri Garr, Melinda Dillon, Bob Balaban, Cary Guffey
komentář ze dne 15. 2. 2015

"Oh, it's waterproof, it still works!" Film jsem poprvé viděla u babičky na prázdninách a pamatuji si, jak jsme potom se sestrou a sestřenicí komunikovaly pomocí xylofonu a během stanování na zahradě po sobě pořvávaly: "Pojď si hrát dveřmi!" To je konec nostalgického okénka. Na filmu oceňuji to, jak široký a epický záběr má, kolik postav svádí dohromady, kolik linek v průběhu slétá, kolik triků to všechno dotváří a jak PŘIROZENĚ to působí! Civilní přístup přes lidské postavy, jejich vztahy a emoce, nikoliv žádná pomatená exhibice naplněná scénářovým prázdnem a pózujícími modely a manekýnkami. A takových krásných her se světly a stíny! I dneska skáču nadšením jako malé děcko, když s Dreyfussem laškují světla při bloudivé noční cestě pustinou. A obraz, kdy Dreyfuss háže cihly oknem do kuchyně by měl speciálně být vyhlášen nějakým významně významným obrazem. Já tedy Spielberga nemám ráda, mám najednou dojem, že by to mělo být řečeno, ale tenhle film je dokonalý. Spolu s Červeným trpaslíkem (epizoda Výměna těl) také definoval můj vztah k bramborové kaši.


sobota 14. února 2015

Šílený Max (1979)

Mad Max
režie, scénář: George Miller
hrají: Mel Gibson, Joanne Samuel, Steve Bisley
komentář ze dne 14. 2. 2015

"Anarchie Road." No nejsou sladcí? A Noční jezdec začne plakat, když narazí na Mela, to je tak roztomilé. Což v tomhle případě myslím úplně vážně. Ráda bych v současném filmu narazila na antagonistu, který je avizovaný jako mužný muž, který by se rozplakal ve chvíli, kdy pozná, že jeho síla byla přesílena. Pravda je, že jsem občas měla dojem, že nechápu, co se tam vlastně děje. Jedna z mála takových těch "původních legend", které odstartovaly vznik pokračování, kde ochotně uznávám, že hlavní zásluhou jedničky je, že dovolila vzniknout dvojce. V případě Mad Maxe dokonce možná jedinou zásluhou. I když je nyní můj smysl pro uzření podivných kvalit, troufám si říci, mnohem vytříbenější než dřív, tak v případě tohoto filmu zůstal zásadně neukojen. Mám podezření, že film hodně, hodně zestárl a místo v kultovních filmech by se měl nacházet spíš ve společnosti těch, u kterých si skupinky přátel po nocích dělají legraci ze sedmdesátek/osmdesátek, tzn. ve společnosti takových filmů, ve kterých se nachází vybuchující slimáci, mohutné kníry a celofánové vesmírné obleky. - A vůbec, když se nad tím zamyslím, tak whaaat? Co to mělo sakra, co to má za poselství, whaat?


pátek 13. února 2015

Čelisti (1975)

Jaws
USA

režie: Steven Spielberg
scénář: Peter Benchley (+kniha), Carl Gottlieb
hrají: Roy Scheider, Robert Shaw, Richard Dreyfuss
komentář ze dne 13. 2. 2015

-"That's some bad hat, Harry." 

Nejprve tahle hláška. Potom skřípání nehtů po tabuli. Potom megavraždící superžralok. Potom profil Roye Scheidera. Potom USS Indianapolis. Potom iracionálně sympatický Dreyfuss. Čelisti jsou mým novým kandidátem na nejvíc random film ever.


úterý 10. února 2015

Hoří, má panenko (1967)

The Firemen's Ball
režie: Miloš Forman
scénář: Miloš Forman, Jaroslav Papoušek, Ivan Passer
hrají: Jan Vostrčil, Josef Šebánek, Ladislav Adam
komentář ze dne 10. 2. 2015

Ok, přišel čas vybrat si stranu. Nebudu direktivní, toho tónu se ušetřím, takže: Mám ráda svoje umění inspirativní. A tohle pro mě není inspiravní ani v nejmenším. Možná to souvisí s tím, že během dospívání jsem byla hodně, hodně negativní, ale v posledních pár letech jsem učinila rozhodnutí nezaobírat se hledáním zla, nýbrž vytvářením dobra. Tento film nesleduje tuto tendenci. A mě z toho bolí duše. A považuji za hříšné, že tohle někdo považuje za komedii nebo zábavu.


neděle 8. února 2015

Chlapectví (2014)

Boyhood
režie, scénář: Richard Linklater
hrají: Ellar Coltrane, Ethan Hawke, Patricia Arquette
viděno 8. 2. 2015

Intelektuál ve mě by asi měl být nadšený z toho konceptu. A to je, ne že není. Divák ve mě byl ovšem trochu unavený z toho, že mnohem víc čeká na záblesky "opravdovosti" (ať už si pod tím slovem člověk představí cokoli), než že by sledoval autorskou výpověď. Na druhou stranu jsem ráda, že se film vyhýbá zobrazování takových těch "životních milníků" a že zůstává antiklimaktický (je tohle slovo správně?), to je sympatická tvůrčí volba. Paradoxně jsem měla u filmu nejvíc pocit, že se mi nedostává dost času pro napojení na atmosféru a pochopení jednotlivých situací. Líbil se mi obraz prvního kamaráda z dětství, který při stěhování jede kolem auta na kole a mává na rozloučenou, ale ten záběr je tak rychlý, že než stihnu brečet, je pryč. Což je ale vlastně asi pointa filmu, čas běží docela rychle, vlastně strašně moc rychle, a od člověka to vyžaduje velkou vnímavost, soustředěnost a píli, pokud chce nějaký moment pozastavit a udržet v paměti. A nakonec se stejně nejspíš rozplyne a naše vzpomínka bude obsahovat jenom tu snahu zapamatovat si ho. (Jak říká básnířka Kateřina Rudčenková: "Snažím se zapamatovat si každý pohyb,/až si nakonec dokážu vzpomenout/jen na to, že jsem si chtěla vše zapamatovat." A když už jsem u toho, tak jsem si vzpomněla i na další úryvek z její poezie: "Proč jsou všechny pocity tak přesné/Proč jsou všechny pocity tak nepřesné.") Ale navzdory takovému poetickému okénku bych Linklaterovi stejně ráda vyčetla jeho volbu dělat mnoho krátkých záběrů místo menšího množství delších. Dobrovodná hudba mě iritovala svou nezajímavostí, Ethanova píseň o dětičkách mě opařila svou výmluvností (eloquence - skvělé slovo).


sobota 7. února 2015

Obchod na korze (1965)

The Shop on Main Street
Československo
režie: Ján Kadár, Elmar Klos
scénář: Ladislav Grosman, Ján Kadár, Elmar Klos + Ladislav Grosman (kniha)
hrají: Ida Kamińska, Jozef Kroner, František Zvarík, Hana Slivková
komentář ze dne 7. 2. 2015

Pamatuji si, že když jsem film viděla před mnoha lety poprvé, tak mě velmi výrazně poznamenala scéna snu - a to dokonce tak, že snad každá věc, kterou jsem od té doby napsala, v sobě obsahuje snovou scénu, dnes už je často přetahuju i do bdělosti. Když bych měla říct proč, tak asi proto, že sen je velmi prostý způsob, jak z prozaického útvaru vyrobit poezii, okomentovat skutečnost jinak, aniž by se její podstata změnila. Obchod na korze se kromě poezie mění také na divadlo, a na jaké! Takový krásný dramatický trychtýř člověka pohladí po srdci, aby ho tedy následně svým obsahem rozcupoval na kousky.

-"Já... já tomu nerozumím. Vy jste moudrý člověk, pane Katz, co se to tak najednou stalo?" -"Já nejsem moudrý. A nepřišlo to najednou."



středa 4. února 2015

Kristus se zastavil v Eboli (1979)

Cristo si è fermato a Eboli/Christ Stopped at Eboli
režie: Francesco Rosi
scénář: Tonino Guerra, Carlo Levi (kniha)
hrají: Gian Maria Volonté, Paolo Bonacelli, Alain Cuny
viděno 4. 2. 2015

Velmi zvláštní vidět Giana Mariu Volontého v takovéhle roli, když ho znám jenom jako všivého kovboje ze Západu. Hodně, hodně krutý film. Vánoce a knězovo kázání! Možná krutý není to správné slovo. Srdceryvný.


Rocco a jeho bratři (1960)

Rocco e i suoi fratelli/Rocco and His Brothers
režie: Luchino Visconti
scénář: Luchino Visconti, Suso Cecchi D'Amico
hrají: Alain Delon, Renato Salvatori, Annie Girardot
viděno 4. 2. 2015

"...and he acts like there's a curse on him." Tak tomu říkám spektakulární příběh o bratřích. Rocco mě dojímal celou dobu, ale kdo by byl býval řekl, že i nakonec ten Simone mi sevře srdíčko. Jak byl zlomený a rozesmátý jako děcko v té hospodě. Měla jsem velký požitek z jejich sledování, ale ještě větší z osnování mých vlastních plánů pro jejich charaktery - hodnotím to tedy tak, že pro mne film trošku zestárl a už není stoprocentní.