úterý 30. června 2009

Olověná vesta (1987)

Full Metal Jacket
režie, scénář: Stanley Kubrick
hrají: Matthew Modine, Vincent D'Onofrio, Adam Baldwin
viděno 30. 6. 2009

No já bych to zatím viděla na nejlepšího Kubricka, spolu s Osvícením tedy. Ale Full Metal Jacket je rozhodně nejlepší v práci s ironií, minimálně tím způsobem, že já jsem si schopná díky ní užít každý moment filmu. Explicitně je to vyjádřeno v první části, u které si úplně představuju všechny dospívající hipíky zkouřené bůhvíčím, jak si u toho říkají "to je špatně, tohle musí skončit, takhle se k němu nikdo chovat nemůže, no tak to nepřeleze, no, každej jsme nějakej", přičemž já jsem si to říkala taky a zapřísahala se v duchu, že s tímhle bych nemohla nikdy v životě souhlasit. A v tom je asi genialita toho filmu, že mi ukazuje sílu a možnosti manipulace přímo na mně. Já jsem zblblá tím, co je mi předkládáno jako výstraha proti zblbnutí. Protože z praktického hlediska, když nad tím přemýšlím bez hlubších odborných znalostí, pokud ti kluci potom opravdu "musí" jít zabíjet a nesmí se posrat z prvního návalu stresu a cizích sraček, potom si nedovedu představit jiný způsob, jak je na to připravit. Z takového úhlu pohledu už mi ani nepřijde, že by ten pérák byl sadistický nebo krutý. A už je to tady, opět ovládání mých myšlenek, sympatizuji se záporákem, protože tvůrci to tak chtěli. V druhé části je ironie používána trošku jinak, víc skrytě a nenápadně, maskovaná bojovými akcemi. Proto si myslím přijde mnoha lidem druhá část horší, protože od toho čeká akční kompenzaci dlouhého kecání na záčatku, jenomže tak tomu není, to je vyvážené pokračování téhož, jenom se nám to trochu zakuklilo. Musím říct, že nejvíc jsem si užila postavu Adama Baldwina, který je hned od začátku uváděn jako blbeček a později pronáší podle mě nejzajímavější věci. To nejchytřejší, co řekl, bylo chvíli po jeho úvodním výlevu a zároveň je to pro mě a podle mě klíč k pochopení myšlenky celého filmu a jejího postupného a nikdy ne úplného odhalování. Reaguje na "inteligentnějšího", ale očividně daleko víc propagandou ovlivněného vojáka, který řekne, že tam bojují a umírají za svobodu. Na to mu Baldwin odpoví: "Freedom? You'd better flush out your head, new guy. This isn't about freedom; this is a slaughter. If I'm gonna get my balls blown off for a word, my word is "poontang."




pondělí 22. června 2009

Upíři (1915)

Les Vampires 
režie, scénář: Louis Feuillade 
hrají: Musidora, Édouard Mathé, Marcel Lévesque 
viděno 22. 6. 2009 

Zajímavé. Dlouhé. Nikoliv zajímavě dlouhé ani dlouze zajímavé, už vůbec ne zajímavá délka nebo snad dlouhá zajímavost. Zajímavé a dlouhé. Ale nechápejte to jako souřadný vztah, jde spíš o to, že zájem mě neustále lákal, zatímco délka mi házela klacky pod nohy.



neděle 21. června 2009

Velká železniční loupež (1903)

The Great Train Robbery 
 režie: Edwin S. Porter 
 scénář: Scott Marble, Edwin S. Porter 
viděno 21.6.2009 

 Právě z takového filmu se vyvinuly všechny ty filmy, co dneska nemám ráda.


sobota 20. června 2009

Motýlek (1973)

Papillon
režie: Franklin J. Schaffner
scénář: Dalton Trumbo, Lorenzo Semple Jr., Henri Charrière (kniha)
hrají: Steve McQueen, Dustin Hoffman, Victor Jory
viděno 20. 6. 2009

Celistvost filmu je hodně narušená tím, že první půlka je hodně jiná než ta druhá. To bude přežitek z knihy, ta je rozsáhlá a vypráví dobrodružství jednoho člověka. Film by měl být podle mě užší, a ono to vypadalo, že je, že to bude vězeňské drama, nicméně po hodině a půl sledování jsem byla vyvedena z omylu. Tenhle násilný skok, kdy jsem si nejdřív zvykala na drsnou bezvýchodnou atmosféru mezi čtyřmi stěnami a najednou prásk, on svádí na pláži indiánku, jsem nakonec překonala za pomoci skvělé práce, kterou odvádí technický tým a hlavně herci. Steve je hrdina, ale Dustinův slaboch (alespoň mě) potěší ještě víc.


čtvrtek 18. června 2009

Spalující touha (1999)

Eyes Wide Shut
USA/Velká Británie

režie: Stanley Kubrick
scénář: Stanley Kubrick,Frederic Raphael + Arthur Schnitzler (kniha)
hrají: Tom Cruise, Nicole Kidman, Alan Cumming
viděno 18. 6. 2009, dodatečný komentář 22. 10. 2018

2009: Film, který jede po úplně jiné koleji, než kam mám namířeno já. Docela bych řekla, že ani neexistuje výhybka, která by nás svedla dohromady. Já ještě nejsem dospělá, ale dospělost si představuji jinak.

2018: A krucinál, stejně se na to budu muset podívat za dalších deset let znova, protože i teď jsem stejně jako před minulými deseti lety příliš nezkušená na to, abych vůbec chápala, o čem film pojednává. (Natož abych si pro sebe dokázala pojmenovat, jestli to dělá dobře nebo ne.)

Teď si sice dokážu víc (než dřív) vychutnat, jak Kubrick mučí Cruise, ale myslím tím doslova režiséra a herce, protože co prožívá ta postava, co já vím. Jediná věc (kromě matné představy, že člověk má tendenci s plynutím času trochu zapomenout, že Nicole je schopná být herecká bohyně), které můžu jakžtakž porozumět a dejme tomu se díky ní na mapě filmu alespoň trochu zorientovat, je krátká mimoslovní etuda Alana Cumminga na téma jak vyjádřit neopětovatelné city.

Svoje zmatení bych nejraději ilustrovala na tom finálním rozhovoru, kde mi hrozně vadí, že když Nicole řekne "the important thing is we're awake now", tak že Tom vypadá, jako že buďto nikdy neusnul a nebo už se nikdy neprobudí, zkrátka že během své odysey nic nepochopil.


úterý 16. června 2009

Marketa Lazarová (1967)

režie: František Vláčil
scénář: František Pavlíček, František Vláčil, Vladislav Vančura
hrají: Josef Kemr, Magda Vašáryová, Ivan Palúch, Vlastimil Harapes, Pavla Polášková, František Velecký, Vladimír Menšík
viděno 16. 6. 2009

Vlci útočí ve smečce. Kniha se mi četla těžce, film se mi sledoval lehce. Konečně jsem mohla přemýšlet nad obsahem, ne zápolit s formou. Nicméně teď bych se do knihy ráda dala znovu, abych plně prohloubila svůj prožitek. V knize jsem Kristiánem opovrhovala, zde jej miluji. Jeho postava může sloužit jako ukazatel toho, co se se mnou v průběhu sledování filmu dělo, a Alexandra zase vyjadřuje postoj, jaký zaujímám k životu. Adam, to je ta touha vysmívat se všemu a všem, ve své podstatě je nejstatečnější a nejzbabělejší ze všech, snad si jako jediný drží nadhled. Mikoláš chce vlastnit a nakonec je z toho vlastnění unaven, ale přestat už nemůže, pije až do dna. Nejhůře ze všech rozumím Markétě, se kterou nemám žádný styčný rys. Ale právě proto mě tak dráždí. ♥