Sedm (1995)

Se7en
režie: David Fincher
scénář: Andrew Kevin Walker
hrají: Brad Pitt, Morgan Freeman, Kevin Spacey
viděno 18. 10. 2008

Příliš si nepamatuji svůj dojem z tohoto filmu po prvním shlédnutí (kromě toho, že mě nebavil). Nyní, po pár letech a opakované projekci, můžu říct, že mě stále nebaví, a co se týče jeho skladebních prvků, je toho tam na mne všeho moc, příliš urputně a násilně. Znakem toho, že tohle není film pro mě, budiž to, že jsem v něm nenašla jediný hezký záběr. Půjčím si soud, který jsem nedávno vyčetla z knih: Raději bych viděla méně tvrdé práce, zato více geniality.

Bowling for Columbine (2002)

USA/Kanada/Německo
režie, scénář: Michael Moore
hrají: Michael Moore, Charlton Heston, Marilyn Manson
viděno 10. 10. 2008, komentář ze dne 21. 10. 2015

Před sedmi lety jsem o tomhle dokumentu napsala, že jsem se u něj bavila. Nyní jsem se na něj podívala znovu a zjistila jsem, že teď už za jediný opravdu zábavný prvek považuji to pojmenování bowlingu za stejně pravděpodobnou příčinu hnutí mysli střelců jako cokoliv ostatního. Moore má nejspíš dobré úmysly, ale kam jimi dláždí tu svou cestu už si nejsem pořádně jistá. U velké spousty situací jsem si říkala, že by je šlo pojmout jinak... zejména chytřeji. Jediná věc se během mého zrání nezměnila, a totiž že pořád považuji těch pár Marilynových vět za intelektuální (a nejspíš i argumentační) vrchol filmu, ačkoliv vzhledem k minimálnímu prostoru taky nemá šanci navštívit hlubší vody.

Carrie (1976)

režie: Brian De Palma
scénář: Lawrence D. Cohen, Stephen King (kniha)
hrají: Sissy Spacek, Piper Laurie, Amy Irving
viděno 8. 10. 2008

Hvězdičku přidávám za poslední scénu, protože při ní jsem se málem udusila žvýkačkou. Jinak mám s celým filmem problém hlavně proto, že si tak nějak nemůže vybrat, jestli té Carrie fandí nebo ne. Rovněž mi vadila přílišná béčkovost nebo jakási neumělost některých záběrů (hlavně z Whiteovic domácnosti) - rejžovi zkrátka jde lépe vyprávět zaslouženou šikanu na školním hřišti než dlouhodobý psychický teror pod taktovkou fanatické matky - každá taková scéna skončí přehlušujícím se řvaním a krkem už vám potom leze jak matka, tak dcera. Ale svatý Sebastian je se zářícíma očima proklatě sexy.

Stůj při mně (1986)

Stand By Me
režie: Rob Reiner
scénář: Raynold Gideon, Bruce A. Evans
hrají: Wil Wheaton, River Phoenix, Kiefer Sutherland
viděno 19. 9. 2008, komentář ze dne 12. 1. 2016

Cesta za pokladem. Pořád mě to dojímá. Jeden ze zástupců kategorie uměleckých děl, která ve mně vzbuzují touhu být chlapcem ve starém světě. Představuji si, že všechny filmy s dětmi jsou plné takhle dobrých dětských herců. Historka o soutěži v jezení koláčů, ach. Vern přinesl hřeben. A čím jsem starší, tím mi to přijde lepší. ♥♥♥ -"I knew the $64,000 question was fixed. There's no way anybody could know that much about opera! (...) Wagon Train's a really cool show, but did you notice they never get anywhere? They just keep wagon training."

3-iron (2004)

Bin jip
režie, scénář: Ki-duk Kim
hrají: Seung-yeon Lee, Hee Jae, Jong-soo Lee
viděno 19. 9. 2008

Těžko říct, jestli je celý tenhle film mnohovrstevnatý citlivý příběh o lidské bestiálnosti na jedné straně a o obrovské síle či jisté míře naivity, která je potřeba na druhé straně, aby se takovým bestiím dalo ve zdraví odolávat. Vězeňská sekvence je skvostná, větší agitku na nezdolnost lidského ducha bys těžko hledal. Na druhou stranu konec je děsně depresivní, pokud si ho vybere tak vnímat - a já bohužel vidím ženskou tak ztýranou, až jí z toho hráblo. "It's hard to tell that the world we live in is either a reality or a dream." ♥♥♥

Všichni možní sběrači a já (2000)

Les Glaneurs et la glaneuse/The Gleaners and I
režie, scénář, hrají: Agnès Varda
viděno 7. 9. 2008

Jestli je něco opravdu depresivní, tak je to téma, kterému se tady Agnes věnuje. Úplně nejdřív mi v hlavě naskočilo trochu ostudné "fuj, jak to můžou jíst, ti musí být na dně". A potom jsem se právě začala stydět a tváří v tvář lidem, které režisérka sbírá, jsem se dostala k přemýšlení. Rozohněný monolog muže, který se pasoval na městského údržbáře, sbírá po lidech odpadky a nejvíce mu záleží na ptácích, kteří bývají zasaženi ropnými skvrnami, mě odrovnal svou myšlenkou a upřímností. Ten člověk je v pozici, kterou by masová většina zavrhla jako absolutně podřadnou, a přece se ze všech sil snaží ze světa udělat lepší místo k žití. Dále se mého nitra velmi silně dotkl příběh vysokoškolsky vzdělaného biologa - vegetariána, který si obživu obstarává mezi zbytky zeleniny na trzích a v popelnicích naproti pekárnám. Dostala jsem se tak ve svých sedmnácti letech ke zjištění, že se souzením a odsuzováním ostatních to není tak jednoduché, jak jsem si do té doby myslela.

Mlčení jehňátek (1991)

The Silence of the Lambs
režie: Jonathan Demme
scénář: Ted Tally, Thomas Harris (kniha)
hrají: Jodie Foster, Anthony Hopkins, Scott Glenn
viděno 5. 9. 2008

Slovy samotného Hannibala "All good things to those who wait." Já jsem teda čekala, ale moc dobrého jsem nedostala. Napadá mě slovo hnus.